"Ve srovnání s obdobím před dvaceti až třiceti lety se počty lidí postižených alergickými onemocněními zvedly zhruba o 100 %," řekl Právu ve středu docent Vít Petrů, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce.

Uvedl, že v současné době je 35 % populace tzv. atopiků, tzn., že mají zvýšené hladiny alergických protilátek, ale nemusí mít projevy alergie. 25 % je už ale alergiků, kteří zjevné projevy alergie mají, 8 % astmatiků, 12 % lidí trpí alergickou rýmou a 10 % různým ekzémem.

Onemocnění je dědičné

"Když se čísla sečtou, dala by dohromady téměř celou populaci. Ve skutečnosti ale mnozí lidé trpí například jak alergickou rýmu, tak ekzémem atd.," řekl docent Vít. Jestliže jeden z rodičů je alergik, pak jejich dítě má ze 40 % naději, že alergikem bude také. Jsou-li oba rodiče alergici, pak toto číslo stoupá na 70 %.

Léčba se musí zahájit včas a přesně zjistit, na co je třeba už i dítě alergické. Mohou to být pyly, roztoči, zvířata, ale i potraviny a z nich zejména ryby, ořechy, ale také jižní ovoce jako je kiwi, mango atd. Někteří lidé jsou alergičtí na bodnutí hmyzem, další na léky a roste počet těch, kteří trpí alergií na latex.

Až od července

Léčba je z velké části hrazena pojišťovnou. Začátkem letošního roku se ale zhoršila dostupnost léčby vakcínami proti hmyzu u alergiků, kteří reagují na hmyzí bodnutí šokem, což může skončit v krajním případě i smrtí

"U této vakcíny byl vysoký doplatek a revizní lékaři pojišťoven povolovali plnou úhradu. Teď to odmítají s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pacient si vakcínu musí hradit v plné výši. Je to asi tři až pět tisíc korun ročně. Na to mnozí lidé nemají peníze a od léčby ustupují, což je může ohrozit," uvedl docent Petrů.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová o tom s pojišťovnami jedná. Domnívá, že výrok Nejvyššího soudu se týká pouze léčby, ne léků. Pojišťovny si ale myslí, že se týká i léků. Emmerová chce vrátit starou praxi, kdy revizní lékař lék povolil a pacient nedoplácel nic.