"Důsledkem jsou časté infekce, zhoršené hojení ran nebo větší riziko vzniku proleženin. Špatná výživa navíc snižuje účinnost léků, které se v krvi váží na bílkoviny, například antibiotik. Tím se zvyšuje jejich spotřeba," prohlásil Zadák.

Podle něj je řešením situace systematické posuzování výživového stavu každého pacienta a příslušná úprava stravy, případně včasné nasazení umělé výživy. Ekonomický přínos specializované výživy zhodnotila studie, kterou loni provedli v Thomayerově nemocnici v Praze.

Po čtyři měsíce vyhodnocovali stav pacientů oddělení chronické a resistutační péče a upravovali jim umělou výživu. Výsledkem byl pokles ceny spotřebovaných antibiotik z 213 000 na 38 000 korun za měsíc, zatímco cena výživy se zvýšila z 52 000 na 67 000 korun za měsíc. Celkově tak úspora činila 160 000 korun měsíčně.

"Z toho je vidět, že když se správné výživě pacientů věnuje dostatečná péče, nemocnicím se to i z ekonomického pohledu vyplatí," řekl Pavel Kohout, vedoucí lékař 2. interní kliniky Thomayerovy nemocnice.

Situaci mohou zlepšit akreditace

Oba lékaři se shodli v tom, že akreditace nemocnic podle mezinárodních standardů, které nyní probíhají, mohou v mnoha českých nemocnicích právě výživu pacientů dramaticky zlepšit, protože dobrá výživa je jednou z podmínek udělení akreditace.

Profesor Zadák se domnívá, že v české legislativě jsou vytvořeny podmínky, aby v nemocnicích pracoval dostatek dietních sester. Bohužel se to neuskutečňuje a výživa pacientů se stále podceňuje.

V důsledku toho ve srovnání s nemocnými v dobrém nutričním stavu vyžadují pacienti se špatnou výživou o 9 % lékoterapie víc, mají o čtvrtinu vyšší frekvenci hospitalizace a o 6 % vyšší návštěvu u praktického lékaře.

Profesor Zadák se domnívá, že správnou výživu pacientů by si měl vzít za úkol každý ředitel nemocnice a dbát na ni jako jeden z pilířů úspěšné léčby.