"Rozhodně víme, že nikomu jejich aplikace neublížila, ale na to, jak úspěšný je s nimi léčebný postup, si budeme muset ještě počkat. Několik pacientů se již zlepšilo," prohlásila v pondělí profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

V Centru buněčné terapie a tkáňových náhrad ve Fakultní nemocnici Motol začnou ověřovat i postup, kdy se velmi malými částicemi, nanočásticemi, dopraví na poškozené místo faktory, které mozek opraví. V místě poškození utvoří základ pro obnovu biomateriály osazené kmenovými buňkami.

Česko patří ke špici

Právě Česká republika ve výzkumu kmenovými buňkami patří ke světové špičce a rozhodně bychom toto postavení neměli opustit. Je však třeba, aby i stát pro to udělal víc než dosud.

"Potřebujeme přibližně 150 miliónů korun na vybudování superčistých prostor k zajištění produkce kmenových buněk pro klinické užití," informovala profesorka Syková. Přitom nejde jen o aplikaci kmenových buněk pro pacienty s poruchou míchy nebo srdce, ale i o umělé chrupavky, implantáty pro krytí ran či pro léčbu diabetiků. 

Příští týden se koná tzv. Evropský týden mozku a akademie bude organizovat řadu přednášek. Jednou z nich právě budou nové poznatky z léčby kmenovými buňkami, ale i poznatky z výzkumu bolesti nebo epilepsie.