Hlavní obsah

S nedostatkem světla se hůře vyrovnává až 60 procent populace

Právo, Petr Veselý

Lidé postižení sezonní afektivní poruchou se vůbec netěší na pošmourný podzim a na zimu. Jsou v tomto období bez nálady, unavení a spaví. Mají rovněž sklon se přejídat a přibírat na váze. Klesne i jejich zájem o sex.

Foto: Profimedia.cz

Podle odhadů odborníků se s nedostatkem světla hůř vyrovnává až 60 procent populace a zhruba osm až devět procent tento stav zvládá velmi špatně. Víc postihuje ženy, které jsou obecně citlivější na vliv prostředí než muži.

Článek

Příčinou jejich poruchy, která se označuje anglickou zkratkou SAD a někdy se jí také říká zimní deprese, je nedostatek světla. Proto se u citlivých lidí začne objevovat v obdobích se zataženou oblohou bez slunce, kdy se navíc zkracuje den a prodlužuje noc.

Potíže postižených lidí obvykle trvají až do začátků jara. Setkal jsem se i s tím, že pro mnohé je krizový například únor. Zejména tehdy, kdy se nevydaří počasí a sluníčko vykukuje jen málokdy. A to přesto, že už máme více denního světla. Jako by postiženým už nezbývaly síly…

Podle odhadů odborníků se s nedostatkem světla hůř vyrovnává až 60 procent populace a zhruba osm až devět procent tento stav zvládá velmi špatně. Víc postihuje ženy, které jsou obecně citlivější na vliv prostředí než muži. SAD se u nich objevuje až čtyřikrát častěji.

Porucha nejvíc postihuje dospělé mezi 20. a 40. rokem, může se ale vyskytnout i u dětí. U nich se nejčastěji projevuje smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost se soustředit, a tedy i zhoršený prospěch.

Nevědí, jak SAD vzniká

Lékaři přesně neznají mechanismus, jakým porucha vzniká. Jedni si domnívají, že se z krve špatně vylučuje melatonin, hormon, kteří řídí náš spánek a biorytmy. A to kvůli malému kontrastu mezi nocí a dnem.

Melatonin, jehož hladina obvykle stoupá s tělesným zklidněním a tmou, nám pomáhá usnout. Se světlem a tělesnou aktivitou naopak klesá. Pokud se ale nevyloučí z krve tak, jak má, cítíme se unavení, rozmrzelí a někdy i protivní. Jako když vzbudíte medvěda ze zimního spánku.

Jiní odborníci si myslí, že SAD souvisí s nízkými hladinami serotoninu, hormonu dobré nálady a štěstí. Jeho dostatečnou úroveň ovlivňuje množství slunečního světla. Pokud ho postižení mají nedostatek, projevuje se u nich už zmíněnými příznaky. Ale i tím, že mají sklon se přejídat potravinami, které jeho hladinu zvyšují.

Typické příznaky poruchy

Existují ale i jiné teorie, co může vznik poruchy způsobit. Podstatné je, že se lékaři shodují na tom, jaké jsou její příznaky. Postižení lidé často trpí:

  • výkyvy nálad, ale také různými druhy melancholií nebo až lehčích depresí, které se projevují pocity sebepodceňování, beznaděje nebo pesimismem,
  • trápí je rovněž ospalost a tendence k nadměrnému spánku,
  • nedostatek energie, který obvykle souvisí se zvýšenou únavou, postižené stojí daleko větší úsilí zvládnout rutinu běžného všedního dne,
  • hůř se soustřeďují, častěji je trápí bolesti hlavy, menší psychická výkonnost, ale také vyšší emoční labilita a sklon k podrážděným, vzteklým reakcím,
  • často bývají nedůtkliví, úzkostní a v neustálém napětí, z jejich života se navíc vytrácí pocit radosti,
  • mají menší zájem o společenský život, stahují se víc do sebe, jako kdyby potřebovali žít v jakémsi zámotku, u někoho může tento sklon vyústit až do apatie,
  • sexuální touha u nich obvykle poklesne v různé míře, u někoho jenom trochu, u jiného může téměř vymizet,
  • pokud se přejídají, konzumují hlavně jídla obsahující sacharidy (ty jim mají dodat energii) a tučné sladkosti, které zvyšují hladinu serotoninu.

Pacienti víc marodí

Tyto i další příznaky se u pacientů objevují v různých kombinacích, ale také intenzitě. U některých lidí SAD odstartuje nebo prohloubí i jiné zdravotní potíže: srdeční arytmii, žaludeční vředy, poruchy trávení, alergii, astma, nepravidelnou menstruaci, snížení imunity atd.

Odborníci si zároveň všimli dalšího jevu: pacienti se SAD navštěvují v zimě svého praktického lékaře častěji než v období od jara do podzimu. Zvlášť ve srovnání s lidmi, které tato porucha netrápí. Chodí za nimi s nejrůznějšími problémy.

Je také typické, že se v Evropě objevují tyto poruchy méně u lidí ze zemí na prosluněném jihu, a naopak častěji u obyvatel severských států, například ve Skandinávii.

Američané, kteří milují statistiky, spočítali, že například na jihu země, ve městě Saratosa na Floridě, trápí SAD v zimě pouhých 8,9 % obyvatel. Zato na severu, v městě Nashua, které leží relativně blízko hranic s Kanadou, je to plných 30 % populace.

Léčba světlem - nejde o žádné šarlatánství

Při léčbě této poruchy se obvykle osvědčuje světelná terapie. Vypadá jako šarlatánství, ale není. Její efekty dokládají vědecké studie. Když do našich očí dopadne dostatek světla, ovlivňuje přes nervově hormonální systém hladiny určitých hormonů. To platí i pro melatonin.

Foto: Profimedia.cz

Na zmírnění SAD pomáhá také jakýkoliv pohyb za světla, nejlépe po ránu. Můžeme cvičit, sportovat nebo jen chodit. Musíme to ale dělat intenzivně a pravidelně.

K terapii se využívají speciální světla s vysokou svítivostí: 10 000 luxů. Pro srovnání – běžné osvětlení vnitřních prostor mívá kolem 300–500 luxů, zatažená zimní obloha zhruba 3000 luxů, ovšem za slunečného letního dne dosahuje světlo hodnoty až 120 000 luxů.

Co se má s lampou dělat?

Speciální lampu si dá postižený člověk do ložnice, do koupelny nebo nejlépe do kuchyně a v klidu u ní posnídá. Výzkumy ukázaly, že světelná terapie pomáhá zhruba v 85 % případů. Nejúčinnější bývá, když ji využíváme ráno.

U speciální lampy musíme strávit nějaký čas. Obvykle to bývá půl hodiny, ale u těžších případů to může být i delší doba. Je také potřeba, aby u ní člověk seděl v určité vzdálenosti. Jde totiž o množství světla, které dopadne do oka. Pomáhá vyloučit melatonin z krve, případně se podílí na dalších fyziologických efektech.

Kdysi byly tyto lampy hodně drahé, dnes se dají pořídit za 1500 až 3000 Kč. O výběru té nejvhodnější se můžete poradit s psychiatrem nebo neurologem.

Hýbat se venku a za světla

Podstatná je v boji se SAD také tělesná aktivita, třeba cvičení, nejlépe hned po rozednění. Stačit může i půlhodinka svižné chůze ráno do práce. Tělesná aktivita by však v každém případě měla být dostatečně intenzivní a pravidelná, nejlépe každodenní.

Pomáhá také vyvážená strava a to, když omezíme pití kávy a dalších nápojů obsahujících kofein. Užitečná je rovněž každá chvilka, kterou strávíme venku.

I když počasí není ideální, pořád tam bývá více světla než v bytě. Smysl má rovněž to, když se během dne držíme svých pravidelných rituálů. Ty působí mírně antidepresivně.

Slunce je velký žlutý prášek

Naše prapředky trápily potíže vyvolané SAD jenom minimálně, protože žili víc v souladu s přirozenými rytmy přírody. V létě, kdy měli příhodnější podmínky pro život, podporovalo světlo jejich aktivitu.

V zimě, kdy býval sníh a chlad, ji tma naopak tlumila. Melatonin jim pomáhal šetřit energii, což bylo důležité. Potravu nutnou k přežití sháněli v mrazu a závějích obtížněji.

V současných průmyslově vyspělých společnostech už podle rytmů přírody moc nežijeme. Musíme být co nejvýkonnější každý den, bez ohledu na roční období. Množství světla však stále ovlivňuje naši aktivitu. Navíc nám pomáhá synchronizovat biologické hodiny, tedy i biorytmy a spánek.

Když nám světlo chybí, mohou z toho u některých lidí vzniknout zmíněné problémy se SAD, ale také s depresemi, pitím alkoholu atd. Ostatně potíže lidí, kteří žijí ve Skandinávii, to ilustrují docela výmluvně.

Populární spisovatel Ota Pavel, kterého trápily deprese, k tomu na základě vlastních zkušeností výstižně napsal: „Slunce je velký žlutý prášek od nebeských psychiatrů.“

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související články

Jak snížit únavu v kanceláři

Celodenní sezení v kanceláři může přinášet celou řadu zdravotních problémů, od bolestí hlavy a zad po chronickou únavu. Jedná se o ochranné signály těla, které...

Výběr článků

Načítám