"Jsou to opravdu vysoká čísla, na kterých se podílí náš způsob života, ale i to, co dostáváme v genech," soudí doktor Jiří Chrobok, neurochirurg, operatér páteří z neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Dodává, že degenerativní choroby páteře jsou dnes rozšířené a jejich počty raketově stoupají.

"Tato choroba se projevuje především bolestmi v zádech, které mohou být doprovázeny bolestmi v končetinách, ale i v dalších částech těla, v závislosti na místě v páteři, kde degenerativní změny probíhají."

Obvykle postihují střední generaci

Nejčastěji je postižena střední generace mezi 30. až 60. věkem života. A vůbec nejvíc pacientů s chorobami páteře je kolem pětačtyřicítky. V pozdějším věku, když je člověku šedesát a víc, už tak velké problémy s páteří nejsou, protože se i méně pracuje fyzicky. Doktor Chrobok vysvětluje, proč k degenerativním chorobám páteře dochází a s čím souvisejí. Podle něj se na nich podepisuje:

  • změna pracovního rytmu, kdy většina lidí při práci sedí nebo postává na jednom místě;
  • špatné stravovací zvyky, které vedou k obezitě a ta páteř přetěžuje;
  • nedostatek volného času na sport a psychickou relaxaci.

Svou roli ale hraje i stres. "Sám o sobě sice degenerativní proces neurychluje, ale zvyšuje pocit bolesti. Ve stresu si člověk víc uvědomuje bolest zad, kterou by v klidu příliš nevnímal. Tím se nastartuje bludný kruh: o co větší uvědomění bolesti, o to větší ztuhlost zádového svalstva, o to větší bolest," uvádí doktor Chrobok.

Degenerace začíná v útlém věku

Degenerativní choroba je vázána také na přirozené stárnutí meziobratlových plotének. A k tomu dochází brzy. Jejich degenerace se totiž odstartuje ve chvíli, kdy cévy, které ji vyživují, začínají zanikat. "A to je již v osmém měsíci života, kdy malý človíček ještě nemá ani ponětí o chůzi. Kolem čtyř let věku jsou už cévy maximálně zredukovány a mezi 15 až 20 lety zaniknou úplně," říká Chrobok.

Znamená to, že v dospělosti ploténka není zásobovaná krví, tudíž ani živinami, a podléhá degenerativním změnám. Když k tomu přidáme náš rychlý a sedavý způsob života, hodiny strávené u televize místo na sportovním hřišti, není divu, že je tolik bolestí páteře a tolik pacientů, kteří skončí na operačním stole.

Hitem jsou páteřní vzpěry

Lékaři už umějí pacientům velmi dobře pomoci. K dispozici mají lepší diagnostiku a možnosti léčby. Nejde jen o konzervativní léčbu léky nebo infuzemi či známými obstřiky, ale i nejmodernějšími operačními postupy. "Díky pokroku techniky se implantáty, kterými ploténky nahrazujeme, podstatně zdokonalily a také operační řez není tak velký jako dřív. Dokonce když je to možné, umíme spravit páteř v řezu pěti centimetrů," říká neurochirurg doktor Chrobok.

Hitem posledních několika málo let jsou tzv. dynamické stabilizátory páteře. Využívají se v případech, kdy:

  • jednoduchý výhřez ploténky je komplikován celkovou chorobou ploténky a je nutné ji nahradit endoprotézou nebo ploténku odlehčit za pomoci zadních stabilizačních systémů;
  • pacient s degenerativní chorobou má navíc i páteřní nestabilitu, tedy že se určitá část páteře pohybuje více, než odpovídá přirozenému rozmezí, což způsobuje bolesti; 
  • pacient má naopak určitou část páteře méně pohyblivou, protože má ztuhlé či zbytnělé meziobratlové klouby.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Bolí vás někdy záda?

Lékaři dokážou do páteře implantovat tyto pružné systémy jakési vzpěry, které jako sloupy zajišťují stabilitu obratlů a přitom umožňují zachovat pohyblivost operované části páteře. Vzpěry jsou buď z lehkého kovu, nebo polyuretanu, ulevují ploténce a umožňují její regeneraci.

"Výhodou je, že když ploténka není nahrazena endoprotézou, právě tyto vzpěry ji umožní lidově řečeno nadechnout se k regeneraci," říká doktor Chrobok. Zhruba po třech hodinách je pacient po operaci, druhý den už na chvíli vstane z lůžka a postupně rehabilituje.

Endoprotéza krční meziobratlové ploténky stojí kolem 80 000 korun, bederní ploténky asi 60 000 a vzpěry také zhruba 60 000 korun. Vše se hradí ze zdravotního pojištění.