Desetiletý Patrik už nestihl svůj snowboard ubrzdit. Vylétl na silnici. Rovnou pod auto. Jelo zhruba čtyřicítkou. A řidič se snažil srážce vyhnout. Marně. Patrik narazil hlavou do kapoty. Lékaři v pražském Motole dělali, co mohli. Ale chlapce nezachránili. Kdyby měl na hlavě sportovní přilbu, zůstal by podle všeho naživu. Vše by nejspíš skončilo jen pohmožděninami.

Rizika snowboardu většina dětí i rodičů nedoceňuje. Podobně jako nebezpečí módního skateboardu nebo kolečkových bruslí. Ty vedle přilby vyžadují také chrániče kolenou, loktů a zápěstí.

Naprosto zásadní je přilba na kole. Předejde většině těžkých nebo i smrtelných úrazů. Milovníci bikrosu, tedy jízdy na kole v těžkém terénu, by pak měli mít přilbu integrální, podobně jako motorkáři.

Rozhoduje počasí

Podle profesora MUDr. Petra Havránka, přednosty dětské chirurgie a traumatologie v Thomayerově nemocnici v Praze, má každé roční období své typické úrazy. Pro zimu jsou příznačné zlomeniny bérce a vůbec poranění dolních končetin, ke kterým dochází při lyžování, sáňkování nebo bruslení.

I když mohou být i komplikované, obvykle neohrožují život dětí. Většině z nich se dá zabránit správným a správně seřízeným vybavením. Ale také tím, že se rodiče zajímají, kde a jak si jejich děti hrají.

Opravdu nebezpečné jsou pro děti úrazy hlavy a páteře. Hrozí vážným, a hlavně trvalým poškozením zdraví. Tedy invaliditou. Velkou část jich může eliminovat nebo zmírnit vhodná přilba. Ať už si ji nasadíme na lyžích, na bruslích nebo i na saních.

Tvůrci dokumentu o dětských úrazech Nepřítel dětí měli výmluvný nápad. Upustili na zem meloun. Roztříštil se. Pak ho upustili v přilbě. Zůstal celý.

"Při lyžování je dobré myslet i na brýle," říká Robert Kostner, koordinátor projektu Dětství bez úrazů. "Nejen proti sluníčku, ale také na ty lyžařské. Při pádech do křoví nebo do lesa dokážou zabránit poranění očí větvemi."

Nebezpečný domov

Maminka roční Terezky se stihla jen otočit a vykřiknout: "Nééé!" Holčička zatáhla za ubrus na stole. Stál na něm hrnek s kávou, kterou si maminka právě uvařila. Terezka ho na sebe strhla. Způsobila si popáleniny třetího stupně. Přitom by stačilo zajistit ubrus sponkou.

Rizikové jsou také situace, kdy maminka drží dítě jednou rukou v náručí a druhou si zalévá třeba zrovna kávu. Stačí, aby dítě udělalo rychlejší pohyb, a malér je tu. Podobné úrazy řeší na popáleninových klinikách běžně. Horká káva, čaj nebo polévka jsou velmi častou příčinou popálenin malých dětí. Podobně jako hrnce s horkou vodou na plotně nebo varné konvice, o jejichž šňůru dítě zakopne, případně za ni zvědavě zatáhne.

"Litr a půl až dva litry horké vody dokážou malé dítě zahubit," říká MUDr. Lubomír Brož, přednosta kliniky popáleninové medicíny z FN Na Vinohradech v Praze. Nemluvě o tom, že ho popálenina může poznamenat na celý život. V "bezpečí" domova se také často stává, že malé děti vypijí domácí chemikálii, snědí léky nebo jedovatou rostlinu. Při tom stačí tyto věci uložit do kontejneru, který se dá zavřít. A rostliny dát pryč.

Pokud maminka neví, jaká je pomoc při otravě nebo poleptání, měla by zavolat do Toxikologického informačního střediska v Praze (telefon 224 919 293 a 224 915 402). Tady jí řeknou, co má dělat, případně o jak závažnou otravu jde.

Dětem předškolního věku se doma přihodí víc než polovina všech úrazů. Domov, ta oáza bezpečí, je pro ně paradoxně nejnebezpečnějším místem.

Nejhorší je doprava

Řidič auta, které se blížilo k přechodu, si osmiletého dítěte všiml až na poslední chvíli. Vběhlo na přechod zpoza parkujícího auta. Ozvalo se kvílení brzd a náraz. Chlapce odvezl vrtulník. Lékaři ho zachránili. Ale zbytek života stráví ve vozíčku.

Šestiletá Barborka klečela na zadním sedadle a sledovala auta, která v zácpě popojížděla velmi pomalu. Řidič, jenž se snažil předjet velkou rychlostí kolonu, se zařadil za auto rodičů Barborky. Špatně však odhadl situaci a do auta před sebou vrazil. Náraz vymrštil Barborku proti zadnímu sklu. Děvče si rozbilo hlavu. Lékařům se nepodařilo zachránit ji. Úrazy v dopravě jsou nejčastější příčinou smrti dětí.