V medicínském slova smyslu není epilepsie jednou nemocí. Záchvatem reaguje mozek na řadu různých poškození, např. vrozené vady, nádory mozku, degenerativní choroby, záněty, cévní mozkové příhody, úrazy, poruchy látkové výměny. V řadě případů příčinu dokonce nejde současnými metodami zjistit.

Záchvaty jsou typické

Záchvaty mohou mít různý průběh, od tzv. jednoduchých, při kterých nedochází k poruše vědomí a okolí je někdy ani nepostřehne, až po záchvaty rozšířené na celý organismus, spojené se ztrátou vědomí, s křečemi a pádem.

Ojedinělý záchvat však ještě neznamená, že pacient opravdu trpí epilepsií. Odborníci zjistili, že přibližně každý dvacátý člověk prodělá někdy v životě izolovaný záchvat. Příkladem mohou být tzv. febrilní křeče, které se vyskytují při vysoké teplotě zejména u malých dětí.

Centra pro léčbu

"Podle celosvětových statistických údajů 12-25 % nemocných, kteří jsou neúspěšně léčeni a mluví se o nich jako na léčbu nereagujících, nemá vůbec epilepsii, ale jiný typ záchvatů. Správná diagnostika znamená, že nemocný nereagující na obvyklou léčbu, by měl být komplexně vyšetřen v centru pro epilepsii. Jejím základem je zachycení záchvatu nebo lépe několika záchvatů videoelektroencefalografií. Ve speciální laboratoři je dlouhodobě sledována elektrická aktivita mozku a současně je pacient snímán na video," řekl Miroslav Kalina z Centra pro epilepsie v Nemocnici na Homolce.

"Zachycení záchvatu dává většinou kvalitní informaci o jeho typu, někdy dokonce o pravděpodobné oblasti, z níž epilepsie vzniká. Na základě tohoto vyšetření se pak stanoví další léčba. Stanovení správné diagnózy je obtížné, proto patří do rukou neurologům, kteří se na ni specializují. Léčbou se v ČR zabývají Centra pro léčbu epilepsie," popsal Kalina.

Hledají se nové léky

Dnes se považuje za účinné takové léčení, které dokáže snížit frekvenci záchvatů alespoň o polovinu oproti stavu před léčbou. Jejím cílem je však dosáhnout jejich úplného vymizení.

Podávané léky by ale neměly nežádoucími účinky ovlivňovat kvalitu života pacienta v období mezi záchvaty. To je také důvod, proč se stále hledají nové léky a další léčebné možnosti.

Zákaz řízení neplatí pro všechny

Moderní léčba umožňuje nemocným normálně žít a pracovat. Možnost uplatnění jim zvyšuje nejen životní úroveň, ale i jejich sebevědomí a spokojenost. Někdy ale lidé s touto diagnózou obtížně hledají zaměstnání. Jedním z důvodů může být, že zaměstnavatel požaduje řidičský průkaz. Je jedno, zda jde o řemeslníka, obchodníka či manažera.

Podle nové vyhlášky je od června možné, aby se nemocný s epilepsií ucházel o získání řidičského průkazu, jestliže splňuje podmínky, které vyhláška stanovuje.

"Jednou z nich je, aby nemocný pro skupinu A (vozidla do 3,5 t) byl jeden rok bez záchvatu a aby jeho způsobilost schválil ošetřující neurolog podle typu záchvatů a rizika recidivy. Toto měřítko se vztahuje pouze na situace, kdy nejde o řízení vozidla jako základní náplň pracovní činnosti. Tedy například právník nebo opravář může používat vozidlo k cestě za klientem (tzv. referentské vozidlo), protože hlavní náplní jeho činnosti není autodoprava nebo doprava osob. Řidič taxíku nebo vozidla kurýrní služby však nesmí být epileptik, a to ani v případě, když je díky léčbě bez záchvatů," vysvětluje primář Kalina.

Nemocným pomáhá Společnost E.

Občanské sdružení Společnost E. se snaží zlepšovat kvalitu života lidí s epilepsií a jejich rodin. Rozvíjí informační a vzdělávací činnost, vydává měsíčník Aura, pořádá ozdravné a sportovně rehabilitační aktivity, poskytuje svým členům poradenství a možnost spolupráce s odborníky, zakládá kluby a svépomocné skupiny (Praha, Brno, Tábor). V současné době otevřela denní stacionář v Praze 4, kde je například klubovna, poradna, chráněná dílna a sekretariát.

Společnost E. sídlí v Praze 4, Liškova 3, tel./fax 241 722 136.

Informace lze získat i na na webové adrese www.homolka.cz .