Zvyšuje hladinu dopaminu a dalších přenašečů mozkových vzruchů, které v nás vyvolávají příjemné pocity. A naopak, když hladiny přenašečů klesnou, cítíme se mizerně. Není zřejmě náhodou, že 80 procent lidí, kteří trpí depresí, jsou kuřáci.

Bleskový nikotin

Nikotin působí na mozek s překvapující rychlostí. Během 5 až 7 vteřin od okamžiku, kdy vdechnete kouř z cigarety, začne vyvolávat změny v mozkových centrech. Tak rychle to nedokážou ani tvrdé drogy. A právě bleskový nástup účinku je jedním z důvodů, proč je závislost na nikotinu tak silná.

Kuřáci jsou k této droze poutáni nepochybně jemnějšími vazbami než narkomani k tvrdým drogám. Ale ve svém výsledku je to pouto stejně pevné.

Psycholog Petr Hájek, ředitel výzkumného centra závislosti na kouření při univerzitě Queen Mary v Londýně, popisoval novinářům ve Sněmovně Parlamentu České republiky případy lidí, kteří se po by-passu, tedy velmi vážné operaci srdce, dušovali, že s kouřením skončí. Nejsou přece blázni.

Po roce zdrceně, a někteří i se slzami v očích, přiznávali, že to nedokázali. Podle anglických výzkumů 70 procent lidí, kteří prodělali vážnou chorobu typu infarktu nebo zhoubného nádoru, cigarety nedovedlo odložit nebo s kouřením znovu začalo.

Není to zlozvyk, je to choroba

"Závislost na nikotinu přestala být ve Velké Británii chápána jako zlozvyk a byla uznána jako nemoc," vysvětloval profesor Hájek. Tento zdánlivý detail má dalekosáhlé důsledky. V Británii vzniklo v každém okrese specializované centrum, které dokáže kuřákům nabídnout nejefektivnější metody, jak se závislosti na tabáku zbavit. S tím, že se jejich léčba hradí ze zdravotního pojištění, a tedy je prakticky nic nestojí.

Britská vláda investovala v letech 2000 - 2003 celých 60 miliónů liber (zhruba 3 mld. korun) do tohoto systému. A v letech 2003 - 2006 tu bude dokonce 150 miliónů liber (7,5 mld. korun). Spočítala si, že se jí to vyplatí. Lidem, kteří přestanou kouřit, se obvykle zkvalitní a prodlouží život. Hrozí jim také menší riziko civilizačních chorob. A u těch, kteří už nějakou chorobu mají, se často zlepší její stav i efektivita léčby.

Závislost člověka na nikotinu je srovnatelná se závislostí na heroinu a dalších tvrdých drogách. To je názor odborníků na kouření. Většina kuřáků to neví a sama od sebe by si to asi nepřiznala. Kouření je podle nich zlozvyk. A k tomu, aby se ho zbavili, stačí pevná vůle. Jenže to je naivní představa. Bývá jednou z příčin toho, proč s cigaretami dokáže skoncovat jen každý pátý z nich.

Bez pomoci odborníků mají mizivou naději

Anglický model se pokusí napodobit i Česká republika. V roce 2005 vzniknou při jedenácti fakultních nemocnicích specializovaná centra na léčbu závislosti na tabáku.

V nich budou kuřáky léčit těmi metodami, které se ukázaly jako nejúčinnější. Ale hlavně budou tato centra dostupnější než dosavadní síť poraden pro odvykání kouření. Ty jsou obvykle na méně frekventovaných místech při hygienických stanicích, a také proto je navštěvuje málo kuřáků.

Přitom přestat s kouřením by si podle výzkumů přálo 70 procent z nich. Často však zvolí svépomocné metody. Jejich úspěšnost není ani 1 %. Zkoušet to s nimi, to je podobně neefektivní přístup, jako kdyby se někdo pokoušel zbavit závislosti na heroinu sám, bez pomoci lékařů a odborníků.

Dvakrát větší šance

Lidé, kteří v prvním stadiu odvykání využijí speciální náplasti s nikotinem, mají dvojnásobně vyšší šanci, že se jim podaří s kouřením skončit. Náplasti doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Lepí se na kůži. Nikotin se z nich dostává přes kůži do krve. Tyto náplasti významně mírní abstinenční příznaky a pomáhají kuřákovi zvládat těžké počáteční období bez cigaret.

Podle míry závislosti na nich dostane náplast s menší nebo větší dávkou nikotinu. Míru této závislosti neměří odborníci ani tak množstvím cigaret vykouřených za den jako dobou, za kterou si kuřák po probuzení zapálí první cigaretu. Pokud to musí udělat do hodiny, je silně závislý.

Vedle náplastí existují také:

  • žvýkačky
  • inhalátory
  • mikrotablety

Všechny tyto prostředky se mohou stát náhradní nikotinovou léčbou. Lékaři mají možnost předepsat pacientům i bupropion, antidepresivum, které zároveň výrazně tlumí chuť na cigarety.

Léky zabrání vzniku abstinenčních příznaků, a pomáhají tak překonat fyzickou závislost na cigaretách. Kuřák se však musí zároveň vyrovnat s psychickou závislostí na nich. Ta od něj vyžaduje například to, aby se vyhnul rituálům a situacím, při kterých si obvykle zapálil cigaretu. Nebo je pojednal jinak. Místo kafe si uvaří čaj, v zimě si dá na zahřátí radši něco teplého, na procházku se psy si vezme žvýkačku, po milování si nalije sklenku vína atd. Jinak riskuje, že se ke kouření zase vrátí.