Přesto ryb jíme zoufale málo. S ročním průměrem 5,4 kilogramů na hlavu patříme ke světovému podprůměru. Sousední Němci jich ročně zkonzumují dvakrát tolik - 10 kilogramů na osobu. Ale i oni jsou břídilové ve srovnání s Japonci (60 kilogramů na člověka) nebo rekordními Islanďany (víc než 90 kilogramů).

To, že by ryby mohly působit proti kardiovaskulárním potížím, napadlo vědce, kteří zkoumali život grónských Eskymáků. Všimli si, že prakticky neznají infarkty, ačkoliv jedí hodně masa z tučných ryb a málo ovoce nebo zeleniny. Později objevili příčinu. Byl jí právě zdravý rybí tuk, respektive omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Pstruh místo kapra

U nás je populární kapr, stálice našich štědrovečerních večeří. Ale z hlediska zdraví bývá výhodnější pstruh, případně vzácnější hlavatka. Obsahují totiž víc zdravých tuků, zejména blahodárných omega-3 mastných kyselin. Z mořských ryb doporučují odborníci na výživu tučné ryby: makrely, sledě, tuňáky, lososy, sardinky a šproty.

Čím více těchto ryb lidé snědí, tím podle kardiologů lépe. Vysoká hladina omega-3 mastných kyselin snížila u sledovaných osob riziko infarktu až o 80 procent. V průměru pak o 45 až 72 procent. Nezávisle na věku a na tom, jestli kouřili. To jsou závěry loni publikovaných studií amerických a anglických vědců. A zároveň skvělá zpráva pro starší lidi a kuřáky. Je však nutné, aby jedli hodně tučných ryb typu makrely, nejméně 3-5krát týdně.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Jak často jíte ryby?

Mohutná kampaň podporovaná lékaři proběhla ve Finsku. Přesvědčovala Finy, aby jedli více ryb. Když se spotřeba rybího masa v zemi zdvojnásobila, klesl výskyt chorob krevního oběhu během relativně krátké doby na polovinu. Aby ryby měly na lidský organismus takový vliv, musíme jíst ty nejdoporučovanější jednou až čtyřikrát týdně (jedna porce by měla mít 170-200 gramů).

Co zlepšují

Omega-3 mastné kyseliny působí prospěšně na cévy, ale také:

  • snižují vznik trombů, tedy sraženin, které jsou příčinou většiny infarktů a mrtvic
  • zlepšují proudění krve v těch nejjemnějších cévách - vlásečnicích
  • snižují vysoké hladiny problematických triglyceridů a v řadě případů i cholesterolu
  • mohou snižovat krevní tlak, na jehož regulaci se podílejí
  • podporují organismus v boji s infekcemi.

Rybí maso je lehké a snadno stravitelné. Obsahuje kvalitní bílkoviny. Bez nich se náš organismus neobejde. Jsou nutné k řadě elementárních procesů. Například k růstu a obnově buněk.

Kvalitní bílkoviny najdeme také v jiných masech. Ta však často obsahují různé množství nezdravých živočišných tuků, a tedy také kalorií. Naopak rybí tuk patří k těm zdravým tukům, které jsou pro náš organismus prospěšné.

V rybím mase je také důležitý vitamín D, přezdívaný jako cement kostí, vitamíny A a B12, minerály (vápník, fosfor, železo) a jód.

Snižují deprese

Milovnice ryb, které si je dopřávají dvakrát až třikrát týdně, trpí depresemi o polovinu méně často nežli ženy, které ryby nejedí. Zjistil to americký psychiatr Josef Hibbeln. K podobným závěrům dospěli izraelští vědci, kteří dávali pacientům užívat tobolky s omega-3 mastnými kyselinami.

Ty ovlivňují psychiku zřejmě i šíře. Americká studie ukázala, že děti, v jejichž krvi jsou vysoké hladiny těchto mastných kyselin, vykazují větší tvůrčí schopnosti a dosahují lepších výsledků v IQ testech. A naopak, u nejagresivnějších mužů v černošské populaci naměřili vědci nejnižší hladiny těchto kyselin.

Proti zánětům i rakovině prostaty

Pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin na náš organismus se projevuje také tím, že působí:

  • proti zánětům a zánětlivým chorobám
  • u řady pacientů zlepšují stav lupénky
  • lidem s revmatoidní artritidou zmenšily otoky a ztuhlost kloubů
  • pacientům s Crohnovou nemocí redukovaly negativní příznaky nemoci v 69 procent případů
  • podle švédského výzkumu snižují až trojnásobně riziko rakoviny prostaty
  • jiné výzkumy signalizují, že demence, tedy Alzheimerova choroba, se po jejich užívání nebo po pravidelné konzumaci ryb projevuje později a v méně závažných formách.