Velké problémy s malou štítnou žlázou

Zmíněné příznaky bývají signálem její snížené funkce, tzv. hypotyreózy. Ta je nejčastějším onemocněním tohoto orgánu. Žláza, kterou máme na přední straně krku, při ní neprodukuje dostatek hormonů.

Nemoc postihuje 15 až 20 procent žen ve věku nad padesát let, ale umí znepříjemnit život i mnohem mladším lidem. Navíc – problémy se štítnou žlázou mohou být dědičné, a to zejména v ženské linii.

Štítná žláza ovlivňuje hlavně rychlost látkové výměny stejně jako spotřebu kyslíku. Ale také náš růst, vývoj a další pochody. Už z tohoto výčtu je jasné, jak velký význam má pro nás tento malý orgán. A jak velký problém může vzniknout z toho, když nefunguje, jak má.

Ke svému správnému chodu potřebuje malé, ale pravidelné množství jódu. Získáváme ho z potravy, do které se dostane z půdy.

V oblastech, kde bylo v minulosti tohoto stopového prvku v půdě málo, se rodil zvýšený počet mentálně postižených dětí a objevovalo se více pacientů s hypotyreózou. Tuto nemoc totiž může vyvolat právě jeho deficit, i když dnes už jsou jejím spouštěčem častěji jiné příčiny. U lidí, které začne trápit, se obvykle objeví:

Dostatek jódu v naší stravě je nejefektivnější prevencí proti hypotyreóze, tedy snížené funkci štítné žlázy.

„Nejúčinnější cestou, jak zajistit v populaci dostatečnou hladinu tohoto prvku, je obohacování kuchyňské soli jódem,“ vysvětluje profesor MUDr. Ivan Šterzl, CSc., z Endokrinologického ústavu v Praze.

Jenže zdravotníci se snaží v posledních letech výrazně omezit konzumaci soli v populaci. Zvyšuje totiž riziko vzniku hypertenze. Lidé, kteří solení omezili opravdu radikálně, by si proto měli častěji nechat zkontrolovat množství jódu v organismu, stejně jako stav štítné žlázy. A neměli by čekat, až se u nich objeví zmíněné příznaky.

Doporučení platí zejména pro lidi, jejichž rodiče nebo prarodiče měli s touto žlázou problémy. I oni by měli chodit na pravidelné kontroly a vyšetření. Pokud nemají jódu dost, mohou po dohodě s lékařem užívat tabletky, kterými ho doplní. To se týká také žen, které se chystají otěhotnět. U nich může mít nedostatek jódu fatální následky pro mentální vývoj budoucího dítěte. Duševní i tělesný.

Proč by si na problémy se sníženou funkcí štítné žlázy měly dávat pozor zejména ženy? „Protože se u nich objevují až osmkrát častěji než u mužů,“ říká profesor Šterzl.

„Častěji se to stává v období hormonálních změn: v dospívání, těhotenství, po porodu nebo v klimakteriu. Záludné je i to, že postižení lidé trpí různými kombinacemi výše uvedených příznaků a také jejich různou intenzitou.“

Když už problémy se štítnou žlázou mají, užívají tabletky, které doplňují nebo nahrazují hormon produkovaný štítnou žlázou. Pacienti si pak musí hlídat to, aby nejedli příliš mnoho mořských ryb, plodů moře a mořských řas. Jejich přílišná konzumace může zvyšovat množství jódu v těle a nepříznivě měnit účinky těchto hormonů.

Lékaři také pravidelně sledují, v jakém stavu žláza je a jestli v ní nedochází k nějakým rizikovým změnám.

Někdy se hypotyreóza objeví i u malých dětí. Jejím signálem bývá, že za ostatními dětmi zaostávají v růstu. Také se pomaleji vyvíjejí, a to jak fyzicky, tak psychicky. Hůř se navíc soustřeďují a učí. Mívají kvůli tomu slabší prospěch.

Zatímco v minulosti byl nejčastější zjištěnou příčinou hypotyreózy deficit jódu, dnes to jsou především nežádoucí autoimunní reakce. Tvoří 70 až 80 procent případů. Tělo při nich vytváří protilátky, které napadají tkáně štítné žlázy, jako kdyby to byl cizorodý prvek.

Nárůst špatných autoimunitních reakcí je daný zhoršujícím se životním prostředím, ale také naším, často ne příliš racionálním způsobem života. Podílí se na nich rovněž špatně kompenzovaný stres a virové infekce.

Špatné autoimunní reakce bývají jednou z hlavních příčin i u zvýšené funkce štítné žlázy, kdy žláza produkuje víc hormonů, než je potřeba. Této nemoci se říká hypertyreóza a projevuje se nápadným zvětšením postiženého orgánu.

I když je méně frekventovanou chorobou než hypotyreóza, i ona trápí ženy o něco častěji než muže.

Jak se projevuje:

Pacientka, která přišla do ordinace profesora Šterzla, byla unavená, měla suchou kůži, zhrublý hlas i vlasy, ale také potíže s pohybem. Byla zpomalená a depresivní. Kvůli depresi byla také za psychiatrem.

Ten si však všiml příznaků potíží se štítnou žlázou, a proto ji poslal za endokrinologem. Když jí profesor Šterzl předepsal tabletky, které nahrazují chybějící hormony štítné žlázy, najednou jako kdyby rozkvetla. Její problémy ustoupily a byla z ní normální, veselá a velmi příjemná žena.

Tento jev není ničím vzácným. Až 20 % pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy trpí současně depresí. A pokud se podaří potíže s hypotyreózou vyřešit, zmírní se i deprese. Podobné je to s psychózami, které některé ženy trápí po porodu. I u nich může pomoci, když se lékař zajímá o stav štítné žlázy a v případě poruchy ji léčí.

Existuje rovněž souvislost mezi problémy se štítnou žlázou a dalšími nemocemi. Kožními, trávicími, autoimunitními (artritidou, Crohnovou chorobou, vitiligem apod.), onemocněními pojivové tkáně, ale třeba také vztah ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby.

Čím víc víme o poruchách štítné žlázy a jejich léčbě, tím začínají být souvztažnosti s některými dalšími nemocemi zjevnější. „Povzbudivé je, že se některé dají vyléčit současně s tím, jak léčíme štítnou žlázu,“ říká profesor Šterzl.