Dosavadní zkušenosti a výzkumy o účincích léků v těhotenství ukazují, že je jen poměrně málo léků, o kterých můžeme jasně říct, že jsou pro člověka teratogenní. To znamená, že způsobují vznik vrozených vad a defektů. Bohužel, stejně tak je málo léků, o kterých můžeme s naprostou jistotou tvrdit, že jsou v těhotenství zcela bezpečné.

Rozhoduje délka těhotenství

Až devadesát procent těhotných užívá nějaký lék. Nejčastěji to jsou vitamíny, minerály, léky proti horečce a antibiotika. Před každým užíváním léků by se proto žena měla poradit s lékařem, a než jej předepíše, informovat ho o délce svého těhotenství. Tento údaj je velmi důležitý. Lék nejzávažněji poškodí plod ve fázi jeho embryonálního vývoje, kdy se tvoří základy orgánů. To je zhruba od 5. do 12. týdne těhotenství, když počítáme od prvního dne posledních měsíčků.

Výhodou je, že záhy po otěhotnění, to znamená 3. až 4. týden, je vyvíjející se zárodek vůči toxickým látkám včetně léků poměrně odolný, ale je-li jejich působení velmi silné, dojde k potratu. Středně silný vliv se projeví spíše dílčí poruchou vývoje a vznikem vrozené vývojové vady či znetvoření.

Muži jsou citlivější

Nepříznivý vliv léků od 13. týdne těhotenství až do porodu se projeví spíše zpomalením růstu plodu bez znetvoření (malformací) či poruchou funkce centrálního nervového systému. Zajímavostí je, že u plodů mužského pohlaví je období vysoké citlivosti prodlouženo až do ukončení vývoje jejich pohlavních orgánů, tedy do konce 15. týdne těhotenství.

Léky snadno procházejí placentou a rovnoměrně se rozdělují i usazují ve všech tkáních plodu. Platí, že průnik látek placentou, tedy i léků, je nejpomalejší uprostřed těhotenství, zatímco v jeho začátcích i v závěru je urychlen.

Rozhodující písmena

Léky rozdělujeme do několika skupin podle závažnosti jejich působení na plod. Označujeme je písmeny A až D a X. Skupina A není s výjimkou prvních dvanácti týdnů nebezpečná, skupinu D lze podat pouze v případě záchrany života matky. Poslední skupina X představuje látky, kde rizika pro plod jsou vyšší než účinná léčba matky, proto jsou v těhotenství zakázané.

Mezi látky, které způsobují vznik vrozených vývojových vad a dalších defektů (teratogeny), řadíme i vysoké dávky alkoholu (60 gramů 100% alkoholu/den) a kouření cigaret.  

Ani přírodní produkty vyrobené z bylinek nemusejí být neškodné. Mohou totiž obsahovat látky, které plodu škodí, např. alkaloidy. Stejně tak je třeba opatrnosti při užívání homeopatik. Záleží nejenom na použitém preparátu, ale především na zkušenostech lékaře, který je předepisuje.

Problémy mohou být i s propagovanými polyvitaminózními preparáty určenými těhotným. Už sama skutečnost, že vyšší dávky vitamínu A nebo vitamínu D jsou zařazeny do kategorie X , tedy mezi léky v těhotenství přísně zakázané, je zarážející.