K podobnému závěru dospěli také finští vědci u dvou až čtyřletých dětí, u kterých pravidelná konzumace výrobků s laktobacily snížila riziko vypuknutí atopického ekzému, tedy ekzému alergického původu, téměř o polovinu. U dětí, které ekzém měly, se jeho stav zlepšil po dvou měsících.

Podle Björstena je vytváření správného bakteriálního prostředí v našem trávicím a vylučovacím traktu velice důležité pro normální vývoj našeho imunologického systému v dětství. Na základě posledních studií se zdá být reálný i předpoklad, že nás probitika mohou do určité míry chránit před rozvojem alergií a dokáží také rozvíjet normální reakce místo alergických. Tyto hypotézy však musí prověřit a upřesnit další výzkumy.

Laktobakterie už při porodu

"Vědci už dnes vědí, že pochva je prvním místem, kde při porodu dochází ke kontaktu nebo jakési první vakcinaci dítěte laktobakteriemi," říká Mgr. Pavel Suchánek, odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. "Po ní následují prsní bradavky. I proto je přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a jeho kojení tak důležité pro správný rozvoj jeho zažívání stejně jako imunitu. Zvláštní roli v tom hrají prebiotika, sacharidy, které vytvářejí příznivé podmínky pro uplatnění a rozvoj baktérií mléčného kvašení, tedy probiotik."

Přirozeným prebiotikem je mlezivo, které teče matce z prsu před tím, než se v něm objeví mateřské mléko. Prebiotiky, o něž se obohacují některé druhy umělé výživy, lze zlepšit stav mikroflóry například u nedonošených dětí nebo u dětí narozených pomocí císařského řezu. Ta pak zlepšuje nejen jejich trávení, ale také to mírní nebo předchází řadě zdravotních komplikací, které by je čekaly. Logicky to pomáhá i lepšímu rozvoji jejich imunitního systému.

Nelítostná bitva

Abychom pochopili, proč je naše trávení, respektive látková výměna, tak těsně spjaté s naší imunitou, musíme si uvědomit, co se v našem trávicím a vylučovacím traktu vlastně děje. Odehrává se v něm nelítostná bitva bakterií. Proti ní je život dravců, kteří v divoké přírodě bojují o přežití, idylkou. Je to bitva složitá a rozsáhlá.

Kdybychom náš trávicí a vylučovací trakt rozvinuli na fotbalovém hřišti, zabíral by plochu asi 400 metrů čtverečných, tedy přibližně dvou tenisových kurtů. Na této ploše se miliardy bakterií snaží uchvátit svá území. Ideálním výsledkem neustálého souboje je rovnováha mezi těmi mikroorganismy, jež nám prospívají, a těmi, které nám mohou škodit. Klíčový význam mají bakterie mléčného kvašení, protože brání škodlivých bakteriím v tom, aby se přemnožily.