"Děti s nedostatkem růstového hormonu rostou málo," soudí profesor Jan Lebl, přednosta Kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Bez léčby by zůstaly velmi malé i v dospělosti, měřily by mezi 110 až 140 cm. Pokud se jim ale podávají injekce růstového hormonu, dokážou většinou všechno dohnat.

"Je-li léčba zahájena včas a trvá dostatečně dlouho, mohou děti vyrůst do téměř normální dospělé výšky," zdůrazňuje profesor Lebl.

Příčin malého vzrůstu ale může být více. "Proto je nejdříve nutné každé pomalu rostoucí dítě podrobně vyšetřit, abychom příčiny malého vzrůstu spolehlivě rozpoznali," říká doktorka Stanislava Koloušková, vedoucí ambulantní složky dětské endokrinologie a diabetologie pražské Fakultní nemocnice Motol.

Nedostatek růstového hormonu může být vrozený nebo k němu může dojít později v životě vlivem narušení mozkového podvěsku nebo přilehlé oblasti mozku, kde se růstový hormon vyrábí. Pokud se takovým dětem dodává růstový hormon, své vrstevníky v růstu doženou.

Kontrolovat mají rodiče a pediatr

Oba lékaři se shodují v tom, že praktický dětský lékař a rodiče jsou těmi, kteří by jako první měli poznat, zda dítě roste dobře, nebo naopak zaostává.

Při narození děti měří přibližně 50 cm, do druhých narozenin dorostou do poloviny své budoucí výšky. Do začátku puberty dosáhnou již 80 procent dospělé výšky a během puberty získá mladý člověk posledních 20 procent výšky. Měření výšky a váhy je součástí preventivních prohlídek u pediatra. Maminky také dostávají zdravotní knížku dítěte. V ní jsou růstové grafy, zvlášť pro chlapce a zvlášť pro děvčata. Jestliže mají pochybnost o správném růstu své ratolesti, pak by měly okamžitě uvědomit lékaře. Včasná léčba je nezbytná.

Léčba je hrazena z pojištění

V České republice se růstovým hormonem léčí téměř 700 dětí. Dostávají injekce každý den večer před spaním. Léčba je jednoduchá a již od deseti let věku si ho řada dětí umí aplikovat sama. Jde o podkožní injekci pomocí injekčního pera s tenkou jehličkou.

Léčba se ukončuje přibližně v 17 letech, kdy obvykle končí růst dítěte. Po tomto věku se už zpravidla neroste nebo jen velmi málo. I když je léčba nákladná, je účinná a bezpečná. Proto je také plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

"Dnešní mladí muži měří v průměru 180 a ženy 167 centimetrů. Je to dáno naprosto zásadní změnou výživy, našeho zdravotního stavu i celého způsobu života ve srovnání s rokem 1900. Vymizely křivice a tuberkulóza, infekční nemoci většinou snadno zvládneme antibiotiky, podvýživu vystřídal nadbytek stravy," vysvětluje profesor Lebl.

V Evropě jsou nejvyšší Skandinávci a Nizozemci. Češi jsou o 3 cm nižší než oni a v průměru měří stejně jako jejich vrstevníci z Německa, Rakouska a Anglie. Jihoevropané jsou naopak menší.

Léčí se pět skupin dětí

Růstový hormon byl poprvé použit v léčbě dítěte v roce 1958. Skutečný rozvoj však nastal až v polovině 80. let 20. století, kdy se začal vyrábět uměle. Dnes se jím léčí pět skupin dětí:

  • děti s vrozeným nebo získaným nedostatkem růstového hormonu - nyní v ČR asi 450 dětí;
  • dívky s genetickou odchylkou zvanou Turnerův syndrom, při které tělo sice růstový hormon vyrábí, ale kosti na něj špatně reagují - asi 170 dívek;
  • děti s chronickým selháním ledvin - méně než 15 dětí;
  • děti se syndromem Pradera-Williho. Tyto děti jsou malé, mají velký sklon k obezitě a mírnému opoždění duševního vývoje. Při dokonalé péči v rodině ale některé dokáží absolvovat běžnou školu. V ČR jich žije několik desítek;
  • děti s růstovým selháním, které navazuje na nitroděložní zpomalení růstu. Jde o děti, jejichž porodní hmotnost anebo délka byla vzhledem k délce těhotenství velmi malá a u kterých do 3 let věku nedošlo k růstovému urychlení.