"Každá matka má právo být informována a sama se rozhodnout, zda svému dítěti uloží kmenové buňky. Je možné, že je bude někdy v budoucnosti potřebovat. Chápu sice obavy některých odborníků, abychom nevzbuzovali plané naděje nemocných a jejich rodin. Vím, že každému nelze takto pomoci. Vývoj ale nelze zastavit a všechny možnosti je třeba využít," řekl doc. MUDr. Vít Unzeitig, předseda sekce perinatální medicíny České gynekologicko-porodnické společnosti.

"Věřím, že se už v nejbližších letech podaří prokázat, že kmenové buňky získané z pupečníkové krve lze s úspěchem využít třeba při léčení Alzheimerovy choroby, cukrovky, onemocnění jater, Parkinsonovy choroby či mozkové mrtvice," dodal

Transplantace měla smysl

"Můj synovec se v srpnu 2003 těžce zranil při skoku do vody. Protože jsem byla o možnostech léčby kmenovými buňkami informována, spojila jsem se s profesorkou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR a požádala ji o jejich první transplantaci. Ta se uskutečnila na začátku září 2003. Pak následovaly další podobně akutně postiženým pacientům.

Jednalo se o kmenové buňky kostní dřeně. Bylo by sice lepší, kdyby bylo možno použít pupečníkových, protože odběr kostní dřeně musel být několikrát odložen pro špatný zdravotní stav synovce. Přitom se v těchto případech čas počítá na dny, které od úrazu uběhly. Transplantace měla smysl, můj synovec dnes začíná hýbat rukama a jeho stav se značně zlepšil," říká MUDr. Olga Hlaváčková, gynekoložka z Písku.

Komu poslouží

Kmenové buňky z pupečníkové krve jsou samozřejmě dokonale totožné s organismem dárce. Pokud je necháme uchovat pro své dítě, pak v případě, že onemocní některou ze závažných chorob, poskytují dobré vyhlídky na uzdravení jak dárci, tak rodinným příslušníkům. K použití vzorku je vždy nutné svolení plnoletého dárce či zákonných zástupců, obvykle rodičů. Jiná je samozřejmě situace, když je dáme k dispozici zdravotnickému zařízení, které je použije podle své úvahy. Zde zatím dochází spíše k technickým problémům.

Stává se, že do pupečníkové banky nelze buňky dodat, protože na to chybějí finance. Výkon totiž není zdravotními pojišťovnami hrazen a je třeba shánět finanční prostředky jinde.

"Doufám, že státní a privátní banky pro jejich uchování budou spolupracovat tak, jak je tomu v zahraničí. Je třeba dát šanci budoucím generacím uzdravit se z některých dnes ještě smrtelných nemocí," dodává doc. Unzeitig.

Jak odběr probíhá v praxi

Po narození miminka ještě dříve, než se odloučí placenta, odebere porodník do speciálního sáčku krev z pupečníku, jež zbyla v placentě. Sáček je naplněn tekutinou, ve které lze skladovat krevní vzorek 3-4 dny v pokojové teplotě. Další postup záleží na tom, zda chceme uchovat buňky pro vlastní potřebu, nebo je dáváme k dispozici.

Pokud mají sloužit miminku, pak je převezme organizace Archiv buněk a odešle do své bruselské laboratoře. Laboratoř týden poté podá zprávu, zda uložení vzorku proběhlo v pořádku. Pacientky mohou využít jeho služeb ve 23 porodnicích a v dalších odborných pracovištích v ČR. Krev jejich dětí je laboratorně zpracována v centrální laboratoři v Bruselu a je bezpečně uložena na dobu nejméně 20 let.