"Cílem bioinženýrství je vybudovat umělou lidskou tkáň. Ta se vytvoří na základě osídlení buď části tkáně, nebo osídlení úplně nového nosiče buňkami příjemce," vysvětlil Právu prezident kongresu doktor Jaroslav Špatenka, který je zároveň přednostou transplantačního centra Fakultní nemocnice Motol.

Umělá tkáň by byla pro pacienta obrovským přínosem. Zatím svět usiluje o její vývoj a zdá se, že to bude velmi perspektivní způsob léčby.

"Když člověk bude potřebovat nahradit v těle nějakou tkáň, například chrupavku, kůži, kost nebo v budoucnu i srdeční chlopeň, tak bychom byli schopni z jeho vlastních buněk nebo z některých dalších tkání, které se dají snadno odebrat a nezpůsobí dárci žádnou škodu, postavit nemocnému tkáň novou a na míru. Ta by se pacientovi implantovala na postižené místo," zdůraznil docent Jiří Adler, přednosta tkáňové banky Brno, generální sekretář kongresu.

Umělá tkáň by se vyvinula v laboratoři a do těla příjemce dodala. Protože by nešlo o cizí materiál, neboť tkáň by byla osídlena vlastními buňkami příjemce, odpadla by imunitní reakce, která v případě klasické transplantace od cizího dárce může být pro příjemce i osudová.

"České tkáňové banky vývoj ve světě pozorně sledují a do výzkumu se zapojují. Například brněnská tkáňová banka má už první kroky za sebou a určité buňky pacientů implantuje postiženým jedincům v ortopedii," zdůraznil doktor Špatenka.