"Musíme sledovat a podporovat příliš mladé matky během jejich těhotenství. Následnou zvýšenou péči vyžadují také jejich děti, jimž je v případě potřeby nutné dopřát náležitou emocionální i praktickou podporu. Prevence je důležitá ještě před narozením dítěte," míní doktorka Danuta Wassermanová.

Na zvýšeném riziku sebevraždy se podílí několik významných faktorů, mezi něž patří sociální a ekonomické podmínky jedince, stres v průběhu těhotenství, nedostatečná rodičovská péče a špatné zdraví matky.

Hůře na tom byli také jedinci pocházející z velkých rodin, jejichž matky měly nižší vzdělání. Naopak nejlépe na tom byly děti, jejichž matky byly v době porodu starší 29 let. 

Švédové sledovali sedm set tisíc jedinců narozených v sedmdesátých letech dvacátého století. Z tohoto vzorku se nejpozději do roku 1999 pokusilo o sebevraždu dva tisíce mužů a čtyři tisíce sedm set žen, přičemž čtyři sta mužů a sto šedesát šest žen bylo při svém pokusu úspěšných.