Při prvním náznaku teplého počasí je šestatřicetiletá designérka kabelek Jennifer Hamleyová sužována nevzhlednou vyrážkou, kvůli které se několik měsíců nemůže ani pořádně vyspat.

„V létě vždycky hrozně trpím, už to trvá více jak 15 let. Jakmile jsem vystavena byť jen malému množství slunečních paprsků, a to třeba i v květnu, začne mě okamžitě svědit pokožka, a už vím, že je to počátek pekla,“ vykládá žena svůj příběh.

Frustrující problém bez řešení

Popisuje, jak se jí na pokožce při kontaktu se slunečními paprsky objeví svědivá bolestivá vyrážka, vyskytující se všude na těle, nejvíce ovšem na rukou, nohou, zádech a obličeji.

„Pálí a strašně to bolí, je to ohromně frustrující, protože to nikdy nezmizí,“ svěřuje se zoufalá Jennifer. „Když se poškrábu, je to ještě horší. Snažím se aspoň drbat hřbety rukou a nepoužívat nehty, abych si neporušila pokožku a neměla jizvy, nebo se ještě více nepodráždila, nebo si nezanesla infekci.“

Sluneční alergie

I proto se každé čtyři hodiny mladá žena neobejde bez léků proti bolesti a na postižená místa aplikuje chladivý gel, který zmírňuje bolest. Z léků pomáhají antihistaminika, která svědění zmírňují, ale nedokážou mu zcela zabránit.

„Kvůli vyrážce, která není vůbec hezká na pohled, nosím neustále dlouhé nohavice i rukávy, šátky, a ruce se snažím skrývat za zády.“

K případu se vyjadřuje dermatoložka Alexis Granitová, která věří, že by Jennifer mohla trpět polymorfní světelnou dermatózou, alergickou reakcí vyvolanou působením slunečního záření. Ta podle ní postihuje daleko častěji ženy než muže. V Česku jí trpí asi 10 - 15 % populace.

„Někdy pomůže postupné přivykání pokožky slunečnímu záření, kdy je možnost vypěstování tolerance. Pokud ani to nepomůže, doporučuji v případě alergie navštívit dermatologa. Ten může pomoci například předepsáním steroidového krému, který pomůže snížit nejintenzivnější, případně nejbolestivější projevy alergické reakce,“ říká doktorka.

Podzim v létě

Jennifer rozhodně není sama, kterou trápí sluneční alergie. Podobným problémem, který se projevuje hlavně v letních měsících, trpí i osmačtyřicetiletá Angela Garvinová z Essexu. Její světlá, pihami posetá pokožka v létě trpí, proto většinu teplého léta místo u bazénu tráví doma.

„Moje pleť byla problematická už v dobách, kdy jsem byla dítě. Je bledá, pihatá, snadno se spálí. Když mi bylo dvacet, žila jsem v Austrálii a z bytu jsem nikdy nevyšla bez namazání faktorem padesát, a to od hlavy až k patě.“

Bohužel se v dospělosti citlivost její pokožky ještě zhoršila. „Když na pokožce ucítím sluneční paprsky, udělá se mi nevolno, nemám ani chuť k jídlu. V těch největších vedrech se nehnu z domova, nemůžu jít nikam na výlet, protože jsem podrážděná a všichni jsou pak z toho otrávení. Lidé se mi smějí, ale pro mě je to opravdu problém,“ říká Angela.

Z tohoto důvodu dokonce ani nemá žádné plavky a říká, že i v létě nosí podzimní oblečení - téměř bez výjimky dlouhé rukávy, kalhoty, klobouk a někdy dokonce i lehký kabátek.

Světlejší pleť je náchylnější

Podle doktorky Granitové to, zda pleť trpí na slunci nebo ne, závisí na množství pigmentu, melaninu. „Lidé se snědší pokožkou mají více melaninu, který je chrání před negativními účinky slunečního záření, především před spálením.“

Varuje, že slunce je nejsilnější od deseti dopoledne do čtyř hodin odpoledne. V těchto hodinách je tedy nejlepší pobyt venku omezit na minimum, samozřejmostí je sluneční ochrana krémem s minimálním faktorem 30 a nošení ochranného oděvu, pokud trpíte extrémně citlivou pokožkou.

Ochrana se dá budovat i vnitřně, a to například stravou bohatou na antioxidanty. „Antioxidant lykopen je obsažen především ve vařených rajčatech. Poskytuje ochranu před slunečním poškozením. Kromě rajčat jej najdeme i v barevné zelenině, jako jsou mrkve, papriky, nebo například v pomerančích.“

Zároveň ale neradí se slunci vyhýbat úplně, a to kvůli tomu, že podporuje tvorbu vitamínu D. Ten posiluje kosti a zvyšuje hladinu serotoninu, který hraje velkou roli v psychické pohodě.