„Schopnost rozkládat mléčný cukr získává každý člověk hned po narození,“ říká profesor Jan Krejsek z ústavu imunologie a alergologie z FN a LF UK v Hradci Králové. „Alergie na mléčnou bílkovinu je v našich krajích poměrně vzácná.“

Jedná se z části o genetickou predispozici v kombinaci s vlivem vnějšího světa. A to hlavně v období těsně po narození. Zejména i proto je velmi důležité včas zařadit do jídelníčku dětí kromě mateřského mléka i pevnou stravu.

Lidé problémy svalují na lepek, mléko a maso

Ačkoliv alergií na mléko trpí zhruba 0,1 - 0,5 % dospělé populace, trend vynechávání nejen mléčných, ale i jiných skupin výrobků a potravin je v dnešní době stále viditelnější. „Lidé vyřazují lepek, mléčné výrobky i maso. Jakékoliv problémy s trávením pak jednoduše svalí na mléko nebo mouku.“

O mléce panuje spousta nejasností a také tvrzení, která ale lékaři a odborníci často vyvracejí. Jejich původ jde ruku v ruce s novými stravovacími trendy, které přicházejí z Asie. Jenomže málokdo si uvědomí, že Asiaté žijí ve zcela odlišných podmínkách než my, mají jiný jídelníček, tedy úplně jinak fungující organismus.

Kombinace nevhodné stravy a špatného životního stylu logicky vede ke zdravotním obtížím. Jenomže za plošný důvod bývá označována právě konzumace mléka a mléčných výrobků, popřípadě se mluví o intoleranci a alergiích. „Pro to ale nejsou odborné důkazy,“ upozorňuje imunolog.

Alergie se nejčastěji projevuje už od dětství a jedná se o imunologickou přecitlivělost. Může se projevovat například zažívacími nebo kožními projevy. „Naopak intolerance se objevuje u dospělých a jde o poruchu trávení mléčného cukru. Projevuje se trávicími potížemi,” vysvětluje doktor Ondřej Nývlt, předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví. 

Největším problémem je špatná a nezdravá strava

„Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují nenahraditelné aminokyseliny. Je hlavním zdrojem vápníku pro zdraví našich kostí. Obsahuje všechny základní vitamíny, včetně tolik potřebného vitamínu D,“ vypočítává Jan Krejsek v rámci projektu Bílé plus.

Dodává, že největším problémem ve stravování jsou nerespektující biologické potřeby jedince. Strava bývá velmi energeticky bohatá, obsahuje nadbytek masa, nasycených tuků a nedostatek rostlinných složek. To má většinou za následek obezitu populace, ale i špatnou imunitu a vyšší náchylnost k onemocnění.

„Strava totiž neobsahuje mikrobiální podněty, prebiotika, probiotika, výsledkem je narušená střevní mikrobiota s negativními dopady na metabolismus, imunitu, ale i mozek a psychiku.“

Alternativy mléka

„Nejznámější náhradou živočišných mlék bývá sójové mléko. Sója je však silný alergen, takže nemusí vyhovovat každému. Mezi další možné náhražky mléka patří třeba rýžové mléko, ovesné mléko, špaldové mléko, mandlové nebo makové mléko,” říká Ondřej Nývlt.

Nesnášenlivost mléka - intolerance

Je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy (rozkládá mléčný cukr). Projevuje se po konzumaci většího množství syrového mléka, menší projevy jsou viditelné při požití kvašeného, někteří lidé dokonce při intoleranci nemají problém konzumovat jogurty či tvaroh.

Problémy se projevují po delším časovém odstupu (desítky minut, hodiny), objevuje se bolest břicha, nadýmání, větry, nevolnost, zvracení, průjem. Bolesti mohou být dočasné, například po infekci, v kombinaci s léky, po chemoterapii, nebo při střevních zánětech. Diagnostika je velmi obtížná a je velmi důležité, aby pacient úzce spolupracoval s lékařem.

Alergie na mléko

Alergie je okamžitá reakce na expozici alergenů v mléce, zprostředkování protilátkami lgE a buňkami zprostředkovanou imunitou.

Projevuje se okamžitě i při vystavení pouhému stopovému množství, spouští se okamžitá alergická reakce. Nejčastěji se vyskytuje svědění a otok, výtok z nosu, mohou nastat i dechové obtíže. Objevuje se kopřivka, ekzém.

Pravidlem jsou střevní obtíže, bolest, průjem, zcela výjimečně může dojít k anafylaktické reakci.

Diagnostikuje se pomocí kožních testů doplněných o laboratorní vyšetření krve.

Alergie na mléko se nejčastěji vyskytuje v dětském věku (2-3 % tříletých dětí), většina z nich ale z této alergie vyroste.