Článek
Při žilní trombóze se krevní sraženina tvoří v hlubokých žilách dolních končetin a může cestovat oběhovým systémem až do plic. Pak hovoříme o tromboembolii.
Na vzniku trombózy se vždy podílí více faktorů, tedy jakýchsi spouštěcích mechanismů. Nejsilnějším rizikovým faktorem je vrozený sklon k tvorbě žilních sraženin.
Patří sem však i „velké“ operace (kloubní, břišní, onkologické), vážné úrazy, dlouhodobá nepohyblivost, užívání některých léků. Tyto silné provokační faktory jsou obvykle důvodem k preventivnímu podávání protisrážlivých léků.
Mezi ostatní faktory patří sádrová fixace končetin, dlouhý let, těhotenství a šestinedělí či déle trvající léčba kortikoidy.
Ke vzniku trombózy přispívá i kouření, obezita, hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Pravděpodobnost vzniku trombózy také stoupá s věkem.
Bez většího varování
Trombóza a následná embolie je často smrtelná, ale lze jí předcházet. Krevní sraženina je hlavní příčinou srdečního infarktu i mrtvice.
Bohužel většina pacientů na ni umírá náhle bez většího varování. Proto je důležité znát příznaky, které by mohly znamenat nebezpečí tromboembolie.
Nejčastější příznaky:
- Projevy dušnosti,
- pocit nedostatečného dechu,
- bolest na hrudi,
- slabost,
- únava,
- závratě,
- zrychlený tep
- nebo vykašlávání krve.
Někdy mohou být však příznaky méně charakteristické, nebo zastřené užíváním léků. Přítomnost trombózy spolehlivě potvrdí ultrazvukové vyšetření.
Rizika spjatá s onkologickým onemocněním
„Nádorové onemocnění samo výrazně zvyšuje riziko vzniku žilní trombózy u všech nemocných. Dokonce je známo, že některé typy nádorů jsou zatíženy vyšším rizikem trombózy. K rizikovým patří pacienti s nádory mozku, slinivky, žaludku, nádory v gynekologické oblasti a další. Riziko stoupá u nemocných, kteří jsou hospitalizovaní, jsou v horším výkonnostním stavu a jsou imobilní,“ vysvětluje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
Až dvojnásobně vyšší riziko výskytu pooperační žilní trombózy mají onkologičtí pacienti podstupující operaci.
S rozvojem trombózy je úzce spjata i chemoterapie. Samotné nádorové onemocnění zvyšuje riziko 4,1násobně, chemoterapie zvyšuje riziko na 6,5násobek. Přičemž u hospitalizovaných pacientů je trombóza zodpovědná za více úmrtí a invaliditu, než zápal plic a infekce.
U onkologických pacientů často zhoršuje léčbu samotný fakt, že mnoho nádorů provází také vyšší riziko krvácení, které nedovolí v některých případech užít patřičnou léčbu.
| Trombóza v číslech |
|---|
| V Evropě ročně umírá 500 000 osob na tromboembolickou nemoc (TEN), to je asi 12 % z celkového počtu všech úmrtí, přičemž se jedná o onemocnění, kterému lze zabránit účinnou profylaxí, například nízkomolekulárními hepariny. Podle epidemiologických studií dochází během jednoho roku ke 148 případům žilní trombózy a k 95 případům plicní embolie na 100 000 obyvatel, přičemž z výše uvedených údajů připadá na TEN u hospitalizovaných pacientů 83 případů žilní trombózy a 67 případů plicní embolie. |