Před vstupem do bazénu bychom si měli důkladně umýt tělo a vlasy. Omezí se tím nejen oplachování špíny a odumřelých buněk, ale také zbytků kosmetiky. To je samozřejmě ideální stav. Pravda je ale taková, že se v lepším případě pouze osprchujeme a na mytí vlasů ani nepomyslíme.

Pokud si v bazénu jen jednou zaplaveme a další koupání už neplánujeme, pak bychom si tělo měli umýt nedráždivým mýdlem, případně mycím olejem. V létě však obvykle trávíme u vody delší dobu.

Mezi koupáním odpočíváme, sportujeme nebo se sluníme. I tehdy je ale osprchování po opuštění bazénu důležité. Mýdlo v tomto případě můžeme vynechat. Je také třeba počítat s tím, že opalovací emulze smývatelné vodou se dostanou z pokožky při sprchování, vodě odolné by se ale na kůži měly udržet.

Pozor si musíme dávat ve společných sprchách. Olejové přísady totiž zanechávají na dlaždicích jemný film a podlaha pak klouže.

Koupání v přírodě je pro alergiky lepší

"Alergici by měli být při výběru lokality obezřetní. Musejí vzít v úvahu, za jakých podmínek a kdy se mohou koupat v bazénu či v přírodě, a také svůj typ postižení. Pokud trpí alergickými kožními projevy, např. atopickým ekzémem, a právě mají akutní formu, pak až do zmírnění projevů nemoci je koupání nevhodné," uvádí doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., z nemocnice Na Homolce.

"Jestliže se nejedná o akutní stav, ale o mírnější formu, která je již stabilizovaná, je vhodnější koupání v přírodě. Voda v bazénu většinou obsahuje různé dezinfekční přísady, které by mohly kůži ekzematika podráždit a zhoršit," dodává.

Přírodní voda by ale měla být čistá, bez zkalení bahnem, pískem nebo řasami a sinicemi. Pokud ale tělo na vykoupání reaguje např. vyrážkou, má alergik jenom jednu možnost: v takové vodě se nekoupat. Neexistují totiž žádná preventivní opatření.

Omezení nemají ani astmatici

V případě bronchiálního astmatu nebo alergické rýmy stačí dodržovat běžné hygienické normy. Ve srovnání se zdravými neplatí pro pacienty nějaká zvláštní omezení. Je jenom nutné zabránit prochlazení, které může přivodit komplikace a zhoršení onemocnění dýchacích cest.

"Astmatici, kteří mají projevy pozátěžového astmatu, by se měli při koupání vyvarovat extrémní zátěži nebo vytrvalostnímu plavání daleko od břehu. Při něm může ke vzniku dušnosti či zhoršení dechu přispět i psychika. Pocit nemožnosti použít záchranný inhalační lék by někdy mohl vznik záchvatu dokonce navodit," dodává doc. Petrů.