Jejich závěry potvrdily i studie, jež vznikly ve Velké Británii a Norsku při výzkumu dětí sužovaných touto chorobou.

Obdobný jev byl již dříve zaznamenán u postižených schizofrenií, která se údajně nejčastěji vyskytuje u únorových a březnových dětí, nejméně u srpnových a zářijových, dále u trpících epilepsií, jíž jsou častěji ohroženy děti narozené mezi prosincem až březnem, a u lidí s roztroušenou sklerózou, pro které jsou kritickými měsíci narození duben až červen.

"Tato zjištění by nás měla přimět k tomu, abychom na uvedené choroby začali nahlížet jiným úhlem pohledu," soudí profesor Emmanuel Mignot z Lékařské univerzity ve Stanfordu, jenž se sám zabývá souvislostmi mezi měsícem narození a výskytem narkolepsie, což je nekontrolovatelné a nepředvídatelné upadání do krátkého spánku.

V článku pro časopis Sleep se Emmanuel Mignot s odbornou veřejností podělil o poznatek, že narkolepsie postihuje lidi zrozené v březnu dvakrát častěji než ty, kteří spatřili světlo světa v září. Dodává ovšem, že nikoli podružnou roli přitom hrají i další faktory, počínaje genetickými dispozicemi a zdaleka nekonče životním prostředím, jehož různý stupeň znečištění ovlivňuje samotný průběh těhotenství i první měsíce novorozencova života.

Nepřesvědčivé závěry

Přidává se k němu i Američanka Alina Brennerová, vedoucí studie otištěné v časopise Neurology. Tvrdí, že nelze opomenout také viry, způsob výživy či jednoduše důsledky sezónního počasí.

Oponenti této teorie se shodují v tom, že byla postavena na nepostačujících a nepřesvědčivých statistických údajích. Závěry skepticky přirovnávají k výpočtům výher v ruletě nebo v loterii, které jsou jen málokdy pravděpodobné.