Článek
Ischemické choroby srdeční patří do skupiny nejčastějších důvodů úmrtí, a to i mezi ženami. Mnozí lidé se domnívají, že srdeční onemocnění se častěji vyskytují u mužů, možná proto ženy více podceňují prvotní příznaky upozorňující na jejich nemoc, jako je například nevolnost, zvracení nebo mravenčení v paži.
V roce 2003 bylo v nemocnicích v celé České republice podle dat ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) hospitalizováno kvůli ischemickým chorobám srdce 32 761 žen a 40 966 mužů. Z toho 11 072 žen zemřelo v poměru s 11 270 muži.
V roce 2010 uvádějí data 20 139 hospitalizovaných žen kvůli stejné diagnóze. Mužů bylo více, 31 266. V poměru jich ale v daném roce zemřelo na tuto chorobu méně - 12 153, u žen se číslo vyšplhalo na 13 025.
Rozdílné příznaky
Příznaky srdečních onemocnění se mohou u žen a mužů odlišovat, uvádí server Foxnews. Studie poukazují na fakt, že právě ženy mohou být častěji postiženy ve spojitosti s nemocí nevolnostmi či zvracením.
I u nich patří ale mezi hlavní náznaky potíží bolest na hrudi. Není u nich ale tak častá a závažná jako u mužů, někdy se nemusí vyskytnout vůbec.
Na rozdíl od mužů ženy trápí před srdečním záchvatem častěji další potíže typu:
- nevolnost či zvracení
- dušnost
- závratě
- nezvyklá únava
- nepříjemné pocity v oblasti čelistí, krku, břicha, ramen nebo horní části zad
- pocení
Rozdílné rizikové faktory
Odlišné mohou být u žen a mužů i rizikové faktory, které se podílejí na vzniku srdečních chorob. Zatímco ty nejběžnější, jako je vysoký cholesterol, obezita či vysoký krevní tlak, mají poměrně stejný vliv na obě pohlaví, existují i další, které mají mnohem větší dopad právě na ženy. Mezi ně patří:
Nedostatek fyzické aktivity - žádná nebo jen minimální fyzická zátěž má na ženy a rozvoj srdečních chorob větší vliv především proto, že ženy jsou v porovnání s muži mnohem méně aktivní.
Komplikace v těhotenství - vysoký krevní tlak nebo cukrovka v těhotenství mohou zvyšovat u žen v dlouhodobém horizontu vznik srdečních onemocnění. Větší riziko vzniku srdečních potíží pak může být i u jejich dětí.
Diabetes - celkově více zvyšuje riziko srdečních problémů u žen než u mužů.
Deprese a stres - i u této skupiny mají zmiňované potíže mnohem větší dopad na ženy, než na muže.
Nízká hladina estrogenu - po menopauze klesá u žen hladina estrogenu, čímž se výrazně zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Metabolický syndrom - je skupina příznaků, jako vysoký krevní tlak, vysoký krevní cukr, tukové zásoby v oblasti břicha a další. Opět mají tyto projevy ve výsledku větší vliv na výskyt onemocnění u žen.
Kouření - u žen představuje větší zdravotní riziko než u mužů.
V neposlední řadě pak samozřejmě riziko zvyšují dědičné dispozice nebo také věk.
Jako nejlepší prevence, jak snížit riziko výskytu srdečních potíží v budoucnu, se proto nabízí změna životního stylu a správná životospráva.
Jídelníček by měl být bohatý a pestrý, s nízkým obsahem soli či nasycených tuků, váhová hodnota vyjádřená pomocí BMI indexu by se měla pohybovat nejlépe v rozmezí 18,5 až max. 24,9 bodu.
Co se týče fyzické aktivity, doporučují odborníci na zdraví srdce cvičit alespoň 30 - 60 minut denně po většinu dní v týdnu. Pokud má člověk nadváhu a chce zhubnout, doporučují zvýšit fyzickou aktivitu na hodinu až hodinu a půl za den.
Zcela pak nedoporučují kouření, pokud jste kuřáci, je třeba co nejdříve přestat.