Ischemické choroby srdeční patří do skupiny nejčastějších důvodů úmrtí, a to i mezi ženami. Mnozí lidé se domnívají, že srdeční onemocnění se častěji vyskytují u mužů, možná proto ženy více podceňují prvotní příznaky upozorňující na jejich nemoc, jako je například nevolnost, zvracení nebo mravenčení v paži.

V roce 2003 bylo v nemocnicích v celé České republice podle dat ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) hospitalizováno kvůli ischemickým chorobám srdce 32 761 žen a 40 966 mužů. Z toho 11 072 žen zemřelo v poměru s 11 270 muži.

V roce 2010 uvádějí data 20 139 hospitalizovaných žen kvůli stejné diagnóze. Mužů bylo více, 31 266. V poměru jich ale v daném roce zemřelo na tuto chorobu méně - 12 153, u žen se číslo vyšplhalo na 13 025.

Rozdílné příznaky 

Příznaky srdečních onemocnění se mohou u žen a mužů odlišovat, uvádí server Foxnews. Studie poukazují na fakt, že právě ženy mohou být častěji postiženy ve spojitosti s nemocí nevolnostmi či zvracením.

I u nich patří ale mezi hlavní náznaky potíží bolest na hrudi. Není u nich ale tak častá a závažná jako u mužů, někdy se nemusí vyskytnout vůbec.

Na rozdíl od mužů ženy trápí před srdečním záchvatem častěji další potíže typu:

  • nevolnost či zvracení
  • dušnost
  • závratě 
  • nezvyklá únava 
  • nepříjemné pocity v oblasti čelistí, krku, břicha, ramen nebo horní části zad 
  • pocení

Rozdílné rizikové faktory

Odlišné mohou být u žen a mužů i rizikové faktory, které se podílejí na vzniku srdečních chorob. Zatímco ty nejběžnější, jako je vysoký cholesterol, obezita či vysoký krevní tlak, mají poměrně stejný vliv na obě pohlaví, existují i další, které mají mnohem větší dopad právě na ženy. Mezi ně patří:

Nedostatek fyzické aktivity - žádná nebo jen minimální fyzická zátěž má na ženy a rozvoj srdečních chorob větší vliv především proto, že ženy jsou v porovnání s muži mnohem méně aktivní.

Komplikace v těhotenství - vysoký krevní tlak nebo cukrovka v těhotenství mohou zvyšovat u žen v dlouhodobém horizontu vznik srdečních onemocnění. Větší riziko vzniku srdečních potíží pak může být i u jejich dětí.

Diabetes - celkově více zvyšuje riziko srdečních problémů u žen než u mužů.

Deprese a stres - i u této skupiny mají zmiňované potíže mnohem větší dopad na ženy, než na muže.

Nízká hladina estrogenu - po menopauze klesá u žen hladina estrogenu, čímž se výrazně zvyšuje riziko srdečních onemocnění.

Metabolický syndrom - je skupina příznaků, jako vysoký krevní tlak, vysoký krevní cukr, tukové zásoby v oblasti břicha a další. Opět mají tyto projevy ve výsledku větší vliv na výskyt onemocnění u žen.

Kouření - u žen představuje větší zdravotní riziko než u mužů.

V neposlední řadě pak samozřejmě riziko zvyšují dědičné dispozice nebo také věk.

Jako nejlepší prevence, jak snížit riziko výskytu srdečních potíží v budoucnu, se proto nabízí změna životního stylu a správná životospráva.

Jídelníček by měl být bohatý a pestrý, s nízkým obsahem soli či nasycených tuků, váhová hodnota vyjádřená pomocí BMI indexu by se měla pohybovat nejlépe v rozmezí 18,5 až max. 24,9 bodu.

Co se týče fyzické aktivity, doporučují odborníci na zdraví srdce cvičit alespoň 30 - 60 minut denně po většinu dní v týdnu. Pokud má člověk nadváhu a chce zhubnout, doporučují zvýšit fyzickou aktivitu na hodinu až hodinu a půl za den.

Zcela pak nedoporučují kouření, pokud jste kuřáci, je třeba co nejdříve přestat.