Zrak si můžete nechat změřit a vyšetřit ve chvíli, kdy půjdete kolem specializované prodejny brýlí, nemusíte se objednávat k očnímu lékaři, u kterého je čekací doba většinou velmi dlouhá. Jaký je ale rozdíl mezi optometristou, který zrak měří v optice, a očním lékařem? Zásadní.

„Hlavním úkolem optometristy je určit správné parametry očí pro výrobu brýlí, stejně jako oční lékař i optometrista dokáže spolehlivě odhalit oční vady. Rozdíl je v tom, že optometrista zrak nemůže léčit,” vysvětluje Eliška Kudláčková, optometristka GrandOptical.

Preventivní prohlídka u optometristy spočívá v krátkém rozhovoru a následném přístrojovém vyšetření očí. U lidí nosících brýle změří i je a ověří si, jak s nimi člověk vidí. Následně přichází na řadu notoricky známé sklíčkování, tedy metoda, kterou se měří dioptrie. Teprve poté odborně vyhodnotí vaše výsledky a doporučí další kroky.

I děti chodí na prevenci

Pokud máte podezření, že i vaše dítě špatně vidí, je důležité návštěvu očního lékaře neodkládat. První vyšetření by měl rodič s dítětem absolvovat v roce jeho života. Dále ve třech, pěti a šesti letech.

„Pokud není odhalena oční vada, následně se vyšetření provádí jen při potížích, nebo při rodinné zátěži nějakou oční chorobou,” říká primářka oční kliniky DuoVize Lucie Valešová.

Varuje také, že pokud se u dětí na vyšetření zraku zanedbá, hrozí vznik tupozrakosti (snížená zraková ostrost), která je později nevratná.

Nejčastější vady

Krátkozrakost. Projevuje se tak, že člověk špatně vidí na dálku. Většinou mžourá a mhouří oči. U dětí lze odhalit podle toho, že mají při psaní do sešitu obličej těsně nad ním. Tento problém trápí až 30 % obyvatel.

Dalekozrakost. Špatné vidění na dálku i blízko. Při zaostřování do dálky je vynaloženo značné úsilí doprovázené následnou únavou, která má často za následek bolesti hlavy. Postihuje asi 20 % lidí.

Astigmatismus je vada způsobená špatným zakřivením rohovky. Projevuje se častým zaměňováním znaků i číslic. Trpí jím až 65 % populace.

Vetchozrakost. Ztráta schopnosti zaostření na blízké předměty, postihuje především lidi okolo 45. roku života.

Jak na oči v zimě

Vzhledem k tomu, že na podzim a v zimě dochází k velkým změnám i výkyvům počasí (vítr, déšť, přechody z tepla do zimy), je potřeba o zrak pečovat, protože je značně namáhán. Mnozí totiž z vlastní zkušenosti vědí, že právě kvůli těmto faktorům jsou sliznice oka náchylnější k nadměrnému slzení.

Se začátkem topné sezóny mnoho času trávíme v sice vyhřátých, ale klimaticky suchých místech. To může způsobit takzvaný syndrom suchého oka, kdy není schopné vytvářet tolik slz, je zarudlé a pálí.

Prevence? Oční kapky s lubrikačním efektem, anebo známé zvlhčovače vzduchu. Na to by se měli zaměřit především ti jedinci, kteří nosí kontaktní čočky, říká Daniel Szarvas z Vašečočky a doporučuje mít u sebe vždy zvlhčovací kapky do očí pro případ, že lidé pocítí v oku dření podobné pocitu cizího předmětu v oku.