"Jsme univerzitním pracovištěm, které je otevřeno všem. Nabízíme komplexní péči, která zahrnuje moderní diagnostiku i podrobné vyhodnocení rizikových faktorů konkrétního pacienta," říká docent Richard Češka, vedoucí centra preventivní kardiologie, které bylo otevřeno ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí a je zároveň pracovištěm 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Veškeré tyto výkony jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Pacient tedy nehradí nic. Součástí centra je i dietní výchova pacienta, na kterou přispívá nadační fond Partnerství pro zdravé cévy. Tady se každý dozví, co by měl jíst, jak změnit celkovou životosprávu a čeho se vyvarovat.

Vyšetřením ke snížení rizik

Základem je komplexní interní vyšetření nemocného, pak je nemocný podrobně vyšetřen především laboratorně. Stanoví se hladiny cholesterolu a dalších tuků v krvi, hladina krevního cukru. Velmi důležité jsou i přesné údaje o míře a hmotnosti nemocného a krevním tlaku. Každému je také změřen obvod pasu.

Tyto zdánlivě banální údaje, spolu s anamnézou, zaměřenou na rodinný výskyt srdečních a cévních onemocnění, pomohou k odhadu rizika infarktu nebo mozkové mrtvice.

Další vyšetření pak centrum zajišťuje ve spolupráci s klinikou. Pokud je třeba, vyšetří pacientovi ultrazvukem krkavici, tedy cévu na krku, aby bylo možné posoudit rozsah aterosklerotického postižení, které může být základem mnoha onemocnění. Hlavně infarktu a mrtvice. Kromě toho řada nemocných podstoupí i zátěžový elektrokardiograf, případně další vyšetření, o nichž rozhoduje lékař.

"Vše se zaznamená do podrobného protokolu v počítači, kde se vyplní rizika, která pacient má, a výpočtem se dojde k číslu, které se nazývá globální riziko anebo celkové riziko pacienta. To je vodítkem pro další léčbu," vysvětluje docent Češka. Dodává, že se lékaři snaží co nejvíce snížit riziko vzniku nějaké kardiovaskulární příhody. Tato specializovaná péče vede k poklesu rizika o desítky procent.

Centrum má sloužit

  • nemocným, kteří prodělali infarkt myokardu, jsou mladší a při této příhodě se zjistilo, že mají výrazná rizika, tzn. vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a cukrovku. Do centra je posílá jejich ošetřující kardiolog; 
  • lidem s vrozenou poruchou tukového metabolismu. Jde o pacienty, kteří dosud neprodělali infarkt ani jiné kardiovaskulární onemocnění. Přitom ale, a to je velmi důležité, infarkt postihl jejich blízké příbuzné. Do centra se mohou objednat sami, prostě tak, že tam zavolají, anebo na doporučení praktického lékaře. Mohou se dozvědět, nakolik jsou infarktem ohroženi sami. 
  • Třetí skupinou jsou ti, kteří mají zájem o své zdraví. Je zajímavé, a někdy trochu smutné, že i mezi těmito klienty najdeme mnohé, kteří ani nevyužijí všeho, co jim centrum nabízí.

"Jde o lidi, kteří tvrdí, že nemají čas. Chtějí jen, aby jim někdo změřil tlak. Ale pak se mohou dozvědět: máte hypertenzi, vysoký cholesterol a vaše riziko je vysoké. Bohužel nás někdy ani pořádně nevyslechnou, protože zase spěchají za svými povinnostmi," popisuje myšlení některých pacientů docent Češka.

Jak změnit životosprávu

Změna životosprávy při kardiovaskulárních onemocněních znamená především upravit svůj jídelníček a pohybovat se co nejvíc. Samozřejmostí je zanechání kouření.

Centrum doporučuje omezit především živočišné tuky, tučná masa, vnitřnosti, vaječný žloutek, drůbeží kůže, uzeniny a salámy. Také mléko a mléčné výrobky s vyšším podílem tuku, tučné pečivo, kokos a sladkosti nejsou příliš vhodné.

Naopak mezi doporučené potraviny patří ryby a rybí výrobky, které by měly být na jídelníčku alespoň dvakrát týdně, stejně tak ořechy a luštěniny. Zeleninu a ovoce bychom měli jíst několikrát denně a bílé pečivo nahradit celozrnným.

Právě jídelníček a celkový životní rytmus pacienta bere v úvahu specialistka na výživu při individuálním pohovoru.

RIZIKOVÉ FAKTORY ATEROSKLERÓZY
Ateroskleróza je nejčastější příčinou infarktu a mozkové mrtvice.
Ovlivnit můžeme
  • hladinu krevních tuků, především cholesterolu
  • kouření
  • obezitu
  • diabetes
  • vysoký krevní tlak
  • nízkou fyzickou aktivitu
Ovlivnit nemůžeme
  • věk
  • pohlaví
  • genetické vlohy
  • již existující ischemickou chorobu srdeční

KDYŽ LÉKAŘ ŘEKNE
  • Ateroskleróza - onemocnění tepen (kornatění), v jejich stěnách se ukládají tukové látky a druhotně vápník. Tepna je poškozována, dochází k jejímu postupnému zužování až úplnému uzávěru, s následným nedostatečným prokrvením (ischemií) příslušné části organismu.
  • Angina pectoris - forma ischemické choroby srdeční, projevující se silnou, většinou ponámahovou bolestí na hrudi. Podstatou onemocnění je nejčastěji aterosklerotické zúžení koronárních tepen srdce, které způsobuje nedostatečné zásobování srdeční svaloviny kyslíkem při větší námaze.
  • Cévní mozková příhoda je postižení určitého okrsku mozkové tkáně na podkladě poruchy cév. To je neprůchodnosti (aterosklerotické postižení) s následnou ischemií (mozkový infarkt, mrtvice), anebo poruchy celistvosti cévní stěny.
  • Hypertenze (vysoký, krevní tlak) - jedno z nejčastějších onemocnění, charakterizované zvýšeným tepenným tlakem nad hodnoty 140/90 mm rtuťového sloupce.
  • Infarkt myokardu (srdeční infarkt) - odumření části srdeční svaloviny (myokardu) vzniklé přerušením krevního zásobení. Příčinou bývá uzávěr některého úseku koronární tepny, hlavně při její ateroskleróze.
  • Ischemická choroba srdeční (ICHS) - nejčastější onemocnění srdce, podstatou je nedostatečné prokrvení (ischemie) srdečního svalu. Porušeno je zásobování kyslíkem a živinami a odvádění zplodin látkové výměny. Nejzávažnější formy: infarkt myokardu, angina pectoris.
  • Trombóza (trombus) - krevní sraženina, která definitivně ucpává zúženou srdeční (mozkovou) tepnu, je příčinou infarktu či cévní mozkové příhody.