Stačí se podívat třeba na čísla. Diabetiků je u nás kolem 840 000, riziko diabetické nohy (DN) hrozí až 200 000 z nich, syndrom DN si léčí zhruba 43 000 postižených. Pomocí kmenových buněk bylo za 8 let ošetřeno kolem 150 lidí. Tedy zlomek postižených.

Když si o DN něco přečtete, rychle zjistíte, že nejlepším řešením je pro diabetiky taková péče o nohy, aby špičkové operace a zákroky vůbec nepotřebovali.

Největší hrozbou bývá pro nemocné vysoká amputace nohy, to znamená nad kotníkem. Zasáhne je zdravotně, psychologicky i sociálně. Ročně se týká přibližně 1800 až 2000 pacientů. Většina z nich musí odejít do invalidního důchodu.

Péče o tyto lidi významně zatěžuje zdravotní i sociální pojištění. Navíc jejich šance na další život je nižší než u řady zhoubných nádorů.

Až o 50 % méně amputací

Nejúčinnější způsob, jak DN předejít nebo ji dobře zvládat, představuje komplexní přístup na specializovaných pracovištích. Předpokládá existenci dostatečně početné sítě podiatrických center nebo ambulancí (podiatrie je obor pečující o nohu) se speciálně proškoleným personálem složeným z odborníků z různých oborů: diabetologů, chirurgů, protetiků, podiatrických sester, cévních specialistů apod.

Buněčná terapie
Léčba DN pomocí kmenových buněk, kterou dělají v pražském IKEM a ve FN Ostrava, je zatím metodou na pomezí výzkumu a praxe. Jde o léčbu směsí buněk, ve které je těch kmenových pouhé 1 %. Získávají se z kostní dřeně nebo z krve pacienta, kterému se po zpracování aplikují hned na sále do postižených míst dolní končetiny pomocí injekcí. Pozitivní efekt se naplno projeví za 6 až 8 týdnů. Účinnost této metody je podle zkušeností z IKEM srovnatelná například s opakovaným roztahováním zúžených cév pomocí balónků (PTA). Může být ale úspěšná jen tehdy, když je součástí komplexní léčby na specializovaném podiatrickém pracovišti.

Fundovaná péče ve specializovaných ambulancích snižuje počet amputací o 50 %. Lépe řeší stavy, které jim předcházejí, a zabývá se i prevencí potíží, jež nemocné trápí. Důležité je zahájit včas podiatrickou léčbu vředů na nohou a pravidelně kontrolovat pacienty, kterým se zhojí. Často se totiž vracejí.

Ztrojnásobit počet ambulancí

„V republice existuje 33 těchto ambulancí,“ říká prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., z Centra diabetologie pražského IKEM.

„S ohledem na počet diabetiků by jich bylo potřeba asi sto.“ Proškolit dostatek odborníků, aby se mohla zvětšit tato síť, se snaží Česká diabetologická společnost i další odborné společnosti, které se zabývají podiatrií. Dosáhnout stavu, kdy zdravotní pojišťovny budou proplácet všechny jejich výkony, to jsou potřebné mety a skutečné problémy kolem diabetické nohy.

Pokud jde o komplexní péči, začíná už tím, že se lékaři snaží pozitivně ovlivnit všechno, co zlepší stav cukrovky a předejde jejímu zhoršování. Zásadní věcí je správná hladina krevního cukru a to, aby byla co nejvyrovnanější. Příliš vysoká stejně jako příliš nízká glykémie a přehnané výkyvy mezi nimi zrychlují kornatění cév, ale i vznik neuropatie, tedy postižení nervů s postupnou ztrátou citlivosti kůže.

Tyto dva problémy jsou hlavní příčinou, proč se začnou rozvíjet nejrůznější potíže související s diabetickou nohou. Ale rizikový je i vysoký cholesterol a krevní tlak podobně jako kouření, nadváha a nedostatek aktivního pohybu.

Záludná ztráta citlivosti

Další zásadní věcí je, že se diabetik musí sám aktivně zajímat o stav svých nohou. Denně. Tam, kam nevidí, se může podívat někdo z jeho blízkých nebo si pomůže zrcátkem. Měl by si všímat jiné barvy kůže na nohou, otoků, deformací, otlaků, puchýřů, ztvrdlé kůže, oděrek apod.

„Jakmile najde nějaký problém, je potřeba, aby s ním hned zašel k diabetologovi nebo do specializované podiatrické ambulance,“ říká profesorka Jirkovská.

Řada potíží vznikne kvůli kombinaci horšího prokrvení nohou a postižení nervů. Kvůli neuropatii ztrácejí pacienti v nohách citlivost na dotek, bolest, teplo a tlak. Hrozí jim větší riziko poranění nohy. Stačí kamínek, který je tlačí v botě a který nevnímají. Kvůli vytrvalému dráždění dokáže způsobit hlubokou ránu.

Pacient postižený neuropatií by proto neměl chodit bos. Snadno se poraní, aniž by to vnímal. Nebo necítí omrzlou nohu, případně to, že se popálil, protože dal nohy příliš blízko k topení.

Musí mít speciální boty

„Až šedesát procent diabetických defektů způsobí nevhodná obuv,“ upozorňuje profesorka Jirkovská. Ta správná pomáhá předejít tvorbě vředů. Musí být dostatečně vysoká a široká, se silnou tuhou podrážkou, která sníží tlak na plosku nohy.

Také je potřeba, aby byla kožená, bezešvá, se správnou vložkou atd. Diabetik ji obvykle koupí ve zdravotnických potřebách.

Podiatr zkontroluje ve své ambulanci, jestli mu správně sedí, navíc se zajímá o správné postavení nohy a o řadu dalších věcí. Včetně toho, jak pacient pečuje o nehty a jak si je stříhá, jestli ho netrápí plísně, nehrozí mu infekce, nemá někde ztvrdlou kůži, která signalizuje přetěžování určitého místa, a podobně.

Nejlepší je odhalit problémy s předstihem

Náplast, kterou si diabetik nalepil na plosku nohy, zůstala modrá, nezrůžověla. Tento orientační test signalizuje možnou neuropatii. Vyšetření citlivosti nebo stavu cév existuje řada. Jedno z nich zjišťuje například prokrvení podle kožního tlaku kyslíku. Mapuje riziko vzniku diabetické nohy a toho, jak se budou hojit případné rány.

Jiné měří pomocí bezdotykového teploměru teplotu kůže na rizikových místech a porovná hodnotu z jedné i z druhé končetiny. Dokáže s předstihem zjistit nebezpečí vzniku deformit kostí, jejich zánět, stejně jako zánět měkkých tkání a další důležité údaje.

Všechna tato a další vyšetření mohou pomoci lékaři i pacientovi v tom, aby vzniku nebo rozvoji svých potíží předešel, případně je aspoň podstatně přibrzdil. Špatná průchodnost cévy se někdy dá léčit pomocí speciálních cévních zákroků.

Ideální ale je, pokud pacient řeší potíže s DN s předstihem. To znamená pravidelně ukazovat nohy lékaři, denně o ně dbát a každý rok absolvovat kontrolu diabetické nohy.

„Až k 80 procentům amputací by nemuselo dojít, pokud by pacient přišel včas k lékaři, který by ho poučil a zahájil komplexní podiatrickou léčbu,“ zdůrazňuje profesorka Jirkovská.