Problematikou vlivu chemikálií přijímaných z okolního prostředí na vznik a progresi nádorového bujení se vědecké skupiny zabývaly poprvé. Mezi tyto chemikálie patří těžké kovy, přídavné látky například ve výrobě plastů nebo látky přijímané v potravě i řadě léčiv. Z tisíce běžných chemikálií vybrali experti 85 prototypů. Karcinogeny se obvykle hodnotí tak, že se zkoumá jedna chemikálie, ve směsích ale zatím nikoliv.

„Vyhodnotili jsme vliv 85 chemikálií, u nichž byly známy indicie o jejich možných mutagenních a karcinogenních účincích, ale které v nízkých dávkách nejsou dosud považovány za karcinogenní. Zjistili jsme, že nejméně 50 z nich podporuje vznik a progresi nádorového bujení v koncentracích, v nichž jsou běžnou populací z prostředí přijímány," uvedl Petr Heneberg ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se na studii podílel.

Nebezpečný koktejl

Významné je podle něj současné vystavení se více chemikáliím zároveň, přičemž jednotlivě každá z nich nemusí být v dané koncentraci karcinogenní. Má-li se tudíž podle závěru studie snížit výskyt rakoviny, musí se pochopit vliv směsí všudypřítomných chemikálií na její rozvoj.

„Poněvadž již existuje v našem životním prostředí tolik chemikálií, kterým se není možné vyhnout a jejichž již nízké koncentrace jsou přímo spojeny se vznikem rakoviny, naše zavedené metody testování chemikálií v izolaci, jedné po druhé, jsou zcela zastaralé," konstatoval hlavní autor studie z California Pacific Medical Center v San Francisku William Goodson.

Vědci se nyní snaží, aby se začal tento typ výzkumu cíleně financovat a vytvořila se nová grantová schémata v Americe i Evropské unii. Ta by mohla podpořit další výzkum. „Směsím chemikálií se lze vyhnout tím, že budou postupně zakazovány a nahrazovány těmi, které mají menší účinky. Typický je třeba v léčbě diabetu vývoj nových druhů náhrad inzulínu, ty s vedlejšími účinky se vyřazují z vývoje," dodal Heneberg.