"Je to letos skutečně první úmrtí od přisátí klíštětem. Loni jsme měli celkem tři případy," řekl v úterý Právu doktor Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Od začátku roku do 1. srpna bylo v ČR diagnostikováno celkem 119 případů klíšťové encefalitidy. Mnohem méně než v roce 2003, kdy jich za stejné období bylo 209. Naopak u lymské boreliózy zatím hygienici zaznamenali mírný meziroční pokles z 1292 na 1206 případů.

"Sezóna se teprve u těchto onemocnění rozjíždí, a tak lze očekávat, že počty nemocných budou větší než dosud," upozornil však Beneš. Varoval před podceňováním kousnutí od klíštěte. I když zdaleka ne každé je nakaženo a většinou se člověku nic nestane, žádné kousnutí se nesmí podcenit. Při prvních příznacích bychom se měli ihned svěřit lékaři.

Turisté si vozí infekční nemoci

Klíšťata se vyskytují v celé Evropě. S přisátým klíštětem se v minulých letech Češi vraceli nejčastěji z dovolených v Rakousku, Německu, Slovinsku, Slovensku a Chorvatsku. Větší nebezpečí nákazy je i v severských státech.

Pokud jde o jiná vážná onemocnění, od začátku letošního roku se v České republice nakazilo patnáct lidí žloutenkou typu A, které se také říká nemoc špinavých rukou, a deset cestovatelů si žloutenku přivezlo z ciziny. Tři z dovolené v Rumunsku, tři z Egypta a další z Kuby, Ukrajiny, Kanárských ostrovů a Mali.

Velmi častá je salmonelóza. Tou se letos na dovolené v cizině nakazilo šedesát pět Čechů. Dalších třicet si přivezlo tzv. bacilární úplavici, z nich třináct z Egypta a devět z Brazílie. Osmdesát českých turistů zase v zahraničí potkala tzv. kampylobakteróza, která se také projevuje průjmem.

Nejčastější příčinou kampylobakterózy je nedostatečně tepelně zpracované maso kuřat. To může být i v důsledku špatného grilování, nebo narychlo osmahnutého masa na pánvi.

"Při cestách do ciziny se v žádném případě nesmí podcenit osobní hygiena, a pozor si musíme dát i na stravu. Rizikové jsou všechny potraviny, které nelze oloupat, a ty, které koupíme na ulicích u příležitostných prodavačů. Zvláště v zemích, o nichž víme, že nemají vysokou hygienickou úroveň. Zdrojem infekce může být i led z kontaminované vody, který se dá do nápoje," varuje Beneš.

Očkování šest týdnů předem

Proti infekčním chorobám bychom se měli dát očkovat minimálně šest týdnů před odjezdem do zahraničí. Nejvíce jsou ohroženi cestovatelé, kterým se říká baťůžkáři. To jsou většinou mladí lidé, kteří nebydlí v hotelích, ale pohybují se mezi domorodci. Očkování nás bezpečně ochrání zejména před žloutenkami typu A a B. "Vždy je dobré se domluvit s centrem cestovní medicíny nebo hygienickou stanicí, jaká rizika nám v dané zemi z hygienického hlediska hrozí a jaká očkování jsou doporučena. Dbát na rady odborníků se vždycky vyplatí," zdůraznil Beneš.