Mozkové příhody poškozují mozkové tkáně, což může postiženému způsobit ztrátu schopnosti mluvit a pohybovat se. Cílem výzkumu je najít způsob, jak poškozená místa zaplnit novými buňkami a neurony a mozkovou činnost plně obnovit. Zatím ale všechny pokusy narazily na komplikace.

Teprve nyní se Steinbergovu týmu podařilo dosáhnout, že kmenové buňky z plodu vpravené injekcí do krysího mozku se samy přemístily do poškozeného místa a přeměnily se v potřebné neurony.

Slibný začátek

Výzkum sice ještě není tak daleko, aby bylo možné říci, že nové kmenové buňky obnovily u pokusné krysy postižené mozkovou mrtvicí všechny normální mozkové funkce, ale může jít o slibný začátek.

Vědci ze dvou důvodů zvolili k pokusu kmenové buňky z plodu, nikoliv z dospělého jedince či embrya. Dospělé kmenové buňky s neurony v krysím mozku nedokázaly přežít potřebnou delší dobu či se nepřemístily na správné místo a použití buněk z embryí omezuje v USA zákon.

Prezident Bush totiž pod tlakem církevních kruhů zakázal v srpnu 2001 financování veškerého státního výzkumu, při němž by se používalo kmenových buněk z embryí. Vědecké společnosti rozhodnutí kritizují, ale zatím marně. Jistou nadějí je výměna v Bílém domě v letošních prezidentských volbách. Bushův protikandidát John Kerry totiž už prohlásil, že zákaz zruší.