Odborníci se shodují, že zhruba 175 ml červeného vína za týden těhotné ženě ani plodu nijak neublíží. Navíc má dle nich i pozitivní vliv na samotný porod, jelikož pomáhá ženám s uvolněním děložního hrdla.

Podle profesorky Christine Metzové z americké Yale School of Medicine jsou pro ještě nenarozené děti ale vhodnější vína či šťávy bez alkoholu.

„Přírodní šťáva vylisovaná z hroznů obsahuje také většinu příznivých látek, které obsahuje víno, a ženy se nemusí řídit žádným doporučovaným množstvím,” vysvětluje Monika Kořínková ze společnosti Víno Blatel

A u nealkoholického vína je tomu podobně. Tato vína se vyrábějí kvašením, kdy nejprve  vznikne klasické víno s alkoholem, které se pomocí různých procesů, např. reverzní osmonózy, zbaví alkoholu.

„Přestože při odstraňování alkoholu z vína odcházejí i některé molekuly tvořící tělo vína, řada prospěšných látek ve víně zůstává. Na trhu je velké množství velmi kvalitních i méně kvalitních nealkoholických vín, téměř u všech je přitom zachován velmi ovocný charakter s příjemnou svěží kyselinou,“ upřesňuje Jakub Přibyl, head sommelier společnosti Premier Wines & Spirits.

Negativní dopady alkoholu na ještě nenarozené dítě

Pokud žena užívá během těhotenství větší množství alkoholu, hrozí jí jednak tzv. negativní afektivita, kdy má na sebe i své okolí velmi negativní pohled, což ji velmi trápí, je ve stresu a to může vést k úzkostným a depresivním stavům.

Zároveň u ní stoupá nebezpečí předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti dítěte, fetálního alkoholového syndromu novorozence a v nejhorším případě hrozí i smrt vyvíjejícího se plodu. Děti jsou častěji postižené vývojovými vadami (rozštěpy tváře, vady kostry, srdce a pohlavních orgánů) a především psychickými poruchami – intelektu i výrazně vyšším výskytem poruch chování.

Přičemž za závažnou hranici považují lékaři 60 g alkoholu denně.