Do studie, která měla za úkol zjistit, jak to s lidskou pamětí a vybavováním informací v určitých věkových obdobích vlastně je, zapojili neurologové a odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) a Massachusetts General Hospital celkem 48 537 lidí ve věkovém rozmezí 10 až 89 let.

Testy a hlavolamy, které všichni dostali k vypracování, byly navrženy tak, aby vyhodnotily nejen paměťové schopnosti, ale také hodnocení konkrétních emocí, různé dovednosti a také slovní zásobu.

Ze zjištění vyplynulo, že schopnost zapamatovat si fakta, jména nebo čísla v krátkodobějším horizontu dosahuje vrcholu ve věku 25 let a ten je pak stabilní až do 35 let. Poté začíná pomalu klesat, cituje server Women’s Health magazine.

Prevence ke zlepšení paměti 

Podle mnohých odborníků je to poměrně brzy, a nikdo zatím nemá přesnou odpověď, proč tomu tak je. „Nejjednodušší odpověď je ta, že v dětství jsme jednoduše přizpůsobivější díky neustálému vývoji mozku. Postupem času se mozkový rozvoj ustálí a my začínáme zapomínat, i když zpočátku jen maličkosti,“ vysvětluje Joshua Hartshorne, spoluautor studie a postgraduální pracovník na MIT v oddělení mozkových a kognitivních věd.

„Proč ale dochází ke zhoršování paměti tak brzy v produktivním věku, a ne třeba už v pěti nebo 50 letech, to zatím nikdo nedokázal přesně určit,“ dodal. Jak ale zároveň odborníci dodávají, dlouhodobá paměť slouží dnešním dospělým jedincům mnohem déle, než tomu bylo před několika desítkami let. Vliv na to může mít celá řada faktorů – od lepší životosprávy, více pohybu přes celoživotní vzdělávání až po cvičení, která mysl neustále udržují v chodu.

„Jedno je však jisté. Čím více a častěji budete cvičit svou mysl, o to silnější bude – bez ohledu na věk,“ uzavírá Hartshorne.