Zubní můstky a korunky patří mezi nejčastěji využívané fixní protetické výrobky. Zatímco můstky se používají v případě, kdy je potřeba překlenout mezeru v ústech vzniklou chybějícím zubem či zuby a ty tak nahradit, korunky fungují na stejném principu jako můstky, jen na rozdíl od nich nepřemosťují mezery. V tomto případě se jedná o fixní protetické náhrady, které se nasazují na poškozené zuby, překryjí je a slouží jako jejich ochranný plášť.

Korunky se indikují nejčastěji v případech výskytu tzv. mrtvých zubů, tedy zubů s ošetřenými kořenovými kanálky. Často také u zubů s velkými výplněmi a dostavbami, obecně u všech zubů, kterým hrozí trvalé poškozování a odlamování. Samozřejmě jsou obvyklé i estetické důvody, kdy se pacient rozhodne vylepšit nepěkně vypadající zub.

„Existuje velice široká škála variant materiálů, máme na výběr například pryskyřici, kovy či různé druhy keramiky. Každý z nich má ovšem své výhody i nevýhody a je důležité pro klienta a danou situaci zvolit ten nejvhodnější,“ vysvětluje MDDr. Adam Šíma z Dentální kliniky Jan Stuchlík.

Různé druhy materiálů

Dříve lékaři preferovali zlato, jeho cena je ale tak vysoká, že se upřednostňují levnější materiály jako neušlechtilé kovy (slitiny chromu a kobaltu či chromu a niklu). Náhrady vytvořené z kovů jsou velice odolné a umožňují jemné preparace zubů. Jejich zásadní nevýhodou je ovšem to, že postrádají tradiční bílou barvu, a proto se kovové korunky nedávají do předních částí chrupu.

Ideálním řešením ale nejsou ani pryskyřicové náhrady, které jsou sice bílé a poměrně levné, ale jsou naopak velice měkké. Kvůli jejich minimální odolnosti se tak používají pouze jako provizorní korunky na krátkou dobu.

„Nejelegantnějším materiálem jsou bezpochyby různé druhy keramiky, která tvoří pevné a esteticky velice pěkné zubní korunky. Tyto náhrady jsou ale také poměrně drahé a náročné na výrobu i nasazení, a vyžadují tak spolupráci zkušeného zubaře a laboranta. Alternativu představuje metalokeramika, tedy zubní náhrady s kovovým jádrem, ale obalené keramikou, které spojují odolnost a estetický vzhled. Bez bližšího zkoumání tento způsob nejde od celokeramiky téměř rozeznat,“ upřesňuje Šíma.

FOTO: Profimedia.cz

Na přední zuby se někdy využívá také levnější varianta – kompozitní plast. „Jedná se o modernější variantu plastu, která je tvrdší a dá se lépe vybarvit. Nicméně stále má vlastnosti plastu – praská, probarvuje se (víno, káva, čaj),“ vysvětluje stomatolog MUDr. Bořek Slezáček z Dental office H33.

Po cenové stránce jsou tedy nejdražší zlaté náhrady, z používanějších poté keramika, následovaná metalokeramikou. Nejlevnějším materiálem je pryskyřice, přičemž ta jediná je plně hrazena ze zdravotního pojištění u předních zubů, u zadních zubů jsou hrazeny i celokovové náhrady, které ale nejsou kvůli estetickému dojmu příliš populární. Na metalokeramické náhrady přispívají pojišťovny částečně a keramické korunky si musí klient uhradit kompletně sám.

Trvanlivost zubních náhrad

Trvanlivost korunek i můstků bývá do určité míry omezená. „Pojišťovny plní částečnou úhradu po 5 letech od vykázání korunky nebo můstku. Při správném zábrusu a otisku ale korunka i můstek vydrží mnohem déle,“ vysvětluje MUDr. Bořek Slezáček.

„Velkým nešvarem je nevhodná preparace pilířů můstku, kdy laborant nemá kolem krčku pahýlu dostatek místa a vyrobí převislou korunku. To vede k zánětu dásní a vzniku sekundárního kazu pilíře a tím k jeho omezené životnosti. Výmluvy zubních lékařů, že má pacient alergii na materiál, jsou liché, alergické projevy na uvedené materiály jsou extrémně vzácné,“ dodává Slezáček.

Lidé by se tak neměli bát zubní náhrady reklamovat. Podle Obchodního zákoníku na ně platí půlroční až dvouletá záruční lhůta jako u spotřebních věcí. Většina lékařů obvykle tuto záruku sama prodlužuje na 3–5 let. To se týká jak vypadnutí – mnohdy stačí jen práci znovu fixovat –, tak degradace pilíře, kdy je třeba udělat novou práci (a přitom je možná ztráta postiženého pilíře).

Moderní stomatologie se vyhne takovým komplikacím jednak tím, že pracuje precizně, využívá nejmodernější technologie, a také tím, že místo můstků používá implantáty, které ovšem mají také svá úskalí.

Moderní přístroje práci lékařům značně ulehčují

Za téměř revoluční způsob stomatologického protetického ošetření jsou považovány přístroje pracující s technologiemi CAD CAM. Díky digitálnímu otisku pomocí skeneru přímo v ústech pacienta dokáže lékař na displeji vymodelovat finální korunku, kterou zařízení vyfrézuje během osmi minut z keramického bloku vybraného podle barvy původních zubů. Zubní náhrada může být podle potřeby ještě dobarvena tak, aby respektovala individuální rozdíly v chrupu každého pacienta.

„Mezi pacienty je tato technologie oblíbená především proto, že vše lze vyřešit během jedné návštěvy. Odpadají komplikace v podobě provizorních korunek a nepříjemných otisků. Díky tomuto přístroji odchází pacient s definitivně zrekonstruovaným zubem zhruba po dvou hodinách namísto původních dvou týdnů,“ upozorňuje Alexander Schill z  Schill Dental Clinic.

Náklady na takto vyrobené korunky jsou navíc cenově srovnatelné s těmi, na které je nutné čekat i několik týdnů.