V dospělosti rádi a sofistikovaně holdujeme olivám, které si nejčastěji dopřáváme k vínu, nebo jiným alkoholickým nápojům. Kombinujeme modrý sýr s jablky a hroznovým vínem, nepohrdneme ančovičkami. A mnozí z nás si při té příležitosti uvědomují, jak moc jsme tyto i další potraviny v dětství nenáviděli.

Vědci nyní objevili „gastronomický věk”, tedy čas, kdy začínají chuťové buňky přijímat „dospělé” potraviny. Průzkum zprůměroval, že se většinou jedná o jedince okolo dvaadvacátého roku věku, kdy přichází na chuť aromatických kozím sýrům, chilli omáčce nebo například exotickému avokádu. Výsledky studie provedené značkou Butterkist zveřejnil deník DailyMail.

Průzkum také identifikoval dvacet potravin, které si lidé s největší pravděpodobností vychutnávají právě po dosažení dvaceti let věku i později.

V dospělosti máme jen třetinu chuťových buněk

Díky mateřskému mléku, které je plné cukru a tuku, se děti rodí a vyvíjí s přirozenou touhou po sladkém. Mají okolo 30 000 chuťových buněk, proto mají mnohem intenzivnější chutě. To mnohokrát vysvětluje, proč dětem nechutná a proč mnohými jídly opovrhují. Když dospějeme, zůstane nám jen třetina chuťových buněk, většina z nich se nachází na našem jazyku.

Podle průzkumu v dětství a v dospívání nám jen málokdy chutnají ryby. Zralé sýry na tom nejsou lépe, většinou jim přijdeme na chuť v jedenadvaceti a parmazánu a modrému sýru někdy okolo dvaadvaceti let.

Pozdě začínáme do svého jídelníčku zařazovat i zeleninu, mezi kterou patří například špenát a paprika, které apelují na naše chuťové pohárky v jedenadvaceti letech. Chilli omáčka, kyselé okurky, česnek a křen se dostal v žebříčku oblíbenosti na dvacet let věku, stejně jako fazole.

Kozí sýr se ukázal být jako nejvíce neoblíbený v dětském věku s tím, že průměrně mu lidé přijdou na chuť zhruba v osmadvaceti letech. Olivy začínáme ochutnávat o tři roky dříve a ústřicím přichází na chuť mladí lidé okolo čtyřiadvaceti.

Nucená jídla ve školních jídelnách

Průzkum, kdy se vědci ptali lidí na to, jaké potraviny jako děti nenáviděli a teď jim chutnají, proběhl mezi téměř dvěma tisíci Brity. Statistiky také ukázaly, že poté, co člověk dosáhne dvaceti let, stále má ještě minimálně dvě položky v jídelníčku, které kvůli chuti odmítá konzumovat.

Dalším zajímavým faktem byla otázka školního stravování. Z průzkumu vyplynulo, že školní jídla měla na pozdější stravování dotázaných zásadní vliv. Jen jeden ze tří dospělých snědl pokrm, který mu ho znechutila školní jídelna.

Nutriční terapeutka Karen Pooleová vysvětluje, že vztah k jídlu v raném věku může zásadním způsobem ovlivnit, jak se budeme stravovat v budoucnosti. „Jak stárneme, rychlost obnovy a regenerace chuťových buněk se zpomaluje a jejich počet se celkově snižuje, což v dospívání ovlivňuje reakce na některé potraviny. Proto v dospívání začínáme reagovat odlišně na potraviny, které jsme v dětství nemohli ani cítit,“ uzavírá nutriční expertka