Vegani 

Oproti známému a dnes velmi rozšířenému vegetariánství je veganská forma stravování ještě o něco přísnější. Veganství je považováno za životní filozofii spočívající v odmítnutí konzumace živočišných produktů, tedy nejen masa, ale i mléčných výrobků a vajec.

Vyznavači veganské stravy často odmítají i jakékoli jiné využívání zvířat k lidskému užitku, například odmítají konzumovat i med. Mezi typické veganské potraviny, které nahrazují maso, patří pšeničná, rostlinná nebo sójová bílkovina. Mléko používají například mandlové, sójové, rýžové a další. V jídelníčku převládají luštěniny, ovoce, zelenina a semínka. Vyzkoušet můžete, jak chutná takové knedlo, zelo se sójovým masem nebo puding z chia semínek a rostlinného mléka.

Veganství patří k méně rizikovým formám stravování. Důležité však je dodržovat přísun látek, které veganům přirozeně chybí. Kromě doplňování bílkovin nesmí lidé zapomínat ani na minerály a vitamíny, které udržují tělo zdravé.

„Lidský organismus začne postrádat omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro řadu životních funkcí. Klíčový je jejich význam pro správnou činnost mozku a snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Kromě ryb jsou ve vyšší míře přirozeným zdrojem této kyseliny také tofu, mandle, vlašské ořechy a rostlinné oleje z lněného semene a bezerukové řepky. Posílit správnou funkci srdce lze i formou kapslí s vysokým obsahem této látky,“ upozorňuje Klára Minczinger ze společnosti Generica.

Tip na sójové knedlo, zelo: Uvařené plátky rostlinného masa vložíme do zapékací mísy, přidáme rostlinné máslo, okořeníme kmínem, solí, pepřem a sójovou omáčkou a pečeme asi 40 minut.

Vitariáni

Z veganského způsobu stravování vychází také vitariánství nebo také raw strava. Předpokladem této stravy jsou syrové potraviny, které neprošly tepelnou úpravou nad 45 °C. Vitariáni totiž sdílí názor, že syrová strava je plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin a tepelnou úpravou potravin dochází k jejich ničení. S ohledem na zdraví má tato strava výhody v podobě nižšího obsahu tuků, přidaných cukrů, sodíku a cholesterolu. Obsahuje též pozitivní látky jako draslík, hořčík, vlákninu a kyselinu listovou.

„Raw strava obsahuje také vodu, která je nezbytně důležitá pro trávení. V případě tepelně upraveného jídla si ji tělo musí doplnit z jiných zdrojů, což vede k nutnosti pít litry vody denně, ale už druhořadé kvality,“ upozorňuje Tereza Havrlandová ze společnosti Lifefood.

Mezi oblíbená vitariánská jídla patří mrkvové špagety nebo sushi ze slunečnicových semínek. V dlouhodobějším měřítku se však vitariáni mohou setkávat s různými zdravotními problémy. Podobně jako u veganské stravy jim chybí důležité omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Na lehkou váhu se nesmí brát ani nedostatek vitamínu B12, který vede od slabosti a únavy až k zvýšenému riziku onemocnění kardiovaskulárními chorobami.

Tip na mrkvové špagety: Nastrouháme pět mrkví na delší plátky, přidáme chia semínka a olivový olej a promícháme. „Špagety“ podáváme s omáčkou z česneku, kešu smetany, šťávy z citrónu a oleje.

Frutariáni

Mezi nejpřísnější formy životního stylu z pohledu dovolené stravy patří frutariánství. Vyznavači této formy výživy se stravují výlučně dužnatým, šťavnatým ovocem, ořechy, semeny a některými druhy zeleniny. V jídelníčku u nich nenajdeme obiloviny a veškeré živočišné produkty.

Frutariány se často stávají lidé, kteří dříve praktikovali syrovou či veganskou stravu, která z velké části ovoce zahrnuje. Za přechodem k tomuto životnímu stylu se však často skrývají také zdravotní, etické, náboženské, kulturní nebo ekonomické důvody s ohledem na životní prostředí.

Z dlouhodobého hlediska je frutariánství pro kvalitní život nevhodné. Tělu se nedostávají bílkoviny, minerální látky a prospěšné tuky. Naopak se zvyšuje příjem fruktózy, která negativně působí na slinivku břišní a přispívá k cukrovce. Z pohledu detoxikace lze ovšem frutariánskou stravu krátkodobě vyzkoušet.

„Mezi hlavní klady patří psychický pocit lehkosti, zlepšení dýchacího systému a fyzického zdraví včetně rychlejšího hojení ran. Vyzkoušejte například džusy, ovocné smoothie, saláty nebo různé druhy nesolených oříšků. Zkusit můžete i naklíčená semena čočky, munga nebo řeřichy. Tyto klíčky obsahují velké množství enzymů, esenciálních aminokyselin a velkou dávku vitamínu C, dodává Klára Minczinger.

Tip na ananasové smoothie s mátou: 1 ananas, 2 pomeranče, 1 grep, čerstvá máta, čerstvý zázvor. Ovoce odšťavníme a všechny ingredience rozmixujeme najemno.