Ta obava je oprávněná hned ze tří důvodů. Nikotin působí na tu část mozku, která tlumí chuť k jídlu. Zpomaluje také činnost žaludku a prodlužuje pocit sytosti. Navíc zrychluje vstřebávání a stahy střev. Většina kuřáků proto spálí víc energie než nekuřáci. Když milovníci cigaret skončí s kouřením a nezmění životosprávu, začnou logicky přibírat.

Další problém spočívá v tom, že kuřáci často nahrazují cigaretu sladkostmi a jídlem. Ženy jsou oproti mužům v nevýhodě i proto, že mají k mlsání a přejídání větší sklon. Bývají emotivnější a kouření je u nich víc spjaté s určitými pocity, náladami a příjemnými situacemi. Proto hůře zápolí s abstinenčními příznaky: nervozitou, podrážděností, nespavostí a špatnou náladou nebo se zvýšenou chutí k jídlu.

Shodila 27 kilo

Martině, zdravotní sestře (58) z Prahy, už kouření připadalo protivné. Měla pocit, že ji omezuje a znepříjemňuje jí život. Navíc si s ním připadala jako občan druhé kategorie. Začala chodit do speciálního kurzu, který vedou odborníci na léčbu závislosti na nikotinu. Nabízel pomoc i v tom, jak si udržet svou váhu nebo přibrat co nejméně.

Martina byla ve výhodě. Po čtyřech dětech už opravdu věděla, jak hubnout. Nejvíc ale shodila, když její nejmladší dceru úspěšně vyléčili z rakoviny. „Zpráva, že má zhoubný nádor v mozku, mě srazila na kolena,“ říká. „Pak jsme začali s její nemocí bojovat. V té době jsem si obalovala nervy dobrotami a přibrala za rok přes 20 kilogramů. Jakmile jsme chorobu porazili, šla jsem poprvé do kurzu hubnutí. Zredukovala jsem postupně 27 kilo, a co mě obzvlášť potěšilo, vypadala jsem o deset let mladší.“

Tajuplná metoda ruského léčitele

Vyzkoušela řadu způsobů, jak přestat kouřit. Jedním z těch kuriózních byla metoda ruského alternativního léčitele založená zřejmě na sugescích. Martina seděla v jeho pražské ordinaci. Sledovala, jak obrací v prsech její cigaretu a soustředěně na ni kouká, jako by tomu malému předmětu chtěl něco vsugerovat nebo ho očarovat. Pak zdravotní sestře podal zapalovač a požádal Martinu, aby si zapálila. Udělala to. Cigareta ale chutnala příšerně, páchla jako staré smradlavé hadry. Byla tak odporná, že ji musela okamžitě zamáčknout do popelníku. Na tři dny úplně ztratila chuť si zakouřit. Jak to doktor udělal, neví. Pak se ale ke kouření znovu vrátila. Jeho metoda fungovala jen chvilku. Ta chvilka stála 1200 korun.

Křičel do zahrady: Já nekouřím!

Speciální kurz vedený lékařkou a lektorkou na hubnutí byl úplně o něčem jiném. Než s ním začala, shodila si Martina do zásoby nějaké to kilíčko, aby nabrala co nejméně tuku navíc. Ze začátku zkoušela s ostatními lidmi z kurzu přestat kouřit jen s pomocí vůle. Rychle pochopila, že nepatří mezi obdivuhodná 3 % lidí, kteří to dokážou.

Lékařka jim pak nabídla lék (Champix), který pomáhá snáz překonat abstinenční příznaky. Váže se totiž na receptory určitých mozkových buněk, podobně jako nikotin. Stejně jako on zvyšuje pocit spokojenosti. Klient si ho ale musí platit. Stojí 2000 Kč měsíčně. Většina kuřáků však utratí za cigarety víc. Martina začala lék užívat a čekala, kdy přijde ta krize, se kterou jí má pomoct. Ovšem krize pořád nikde.

Byla z toho trochu nesvá. Copak vymazal z hlavy všem lidem z kurzu potřebu kouřit?
Po pár dnech začala mít euforické pocity nadšení a skoro štěstí. Připomnělo jí to reakce Vladimíra Menšíka, který přestal s cigaretami kvůli astmatu. Každé ráno, když vstal, prý otevřel okno, zhluboka vdechoval do plic čerstvý vzduch a křičel do zahrady: „Já nekouřím!“

Nečekaná síla skupiny

Lék, který se užívá tři měsíce, není řešením problému, je pouze užitečnou pomůckou na počáteční krizi. Člověk se díky němu snáze naučí nahradit situace, při nichž kouřil, jiným řešením, které nemá spojené s cigaretou. Obvykle si ji zapálí ke kávě, ke skleničce vína, v restauraci, nebo když se na něj navalí stresy apod. Místo toho může teď vyzkoušet čaj, nealko nápoj, nekuřáckou restauraci, svižnou procházku v nedalekém parku apod.

Martina byla zvyklá kouřit u kávy na verandě. Čaj však zdravotní sestře nikdy nechutnal, a tak si vymyslela jinou variantu, aby snáz přemohla nutkavou chuť na cigaretu. Kávu popíjela v obýváku, kde nikdy nekouřili.

To, co ale čtyřnásobné matce pomohlo stejně jako champix, byla podpora party lidí z kurzu. Říká o tom: „Ještě jsme si s holkama nestihly sundat kabáty a už jsme se ptaly jedna druhé, tak co, jak si na tom?“ Skvělé jí připadalo to, že mohla při setkáních mluvit beze studu a bez rozpaků naprosto otevřeně o tom, co prožívá. Ostatní přesně rozuměli jejím pocitům.

Skvělá byla i doktorka s lektorkou hubnutí. Když člověk vykouřil pět cigaret místo celé krabičky, neříkaly mu, jak je nemožný, že to nedokáže celé utnout. Naopak, chválily ho a povzbuzovaly. Navíc věděly, jak moc ho budou motivovat úspěchy ostatních. Výborné je podle ní i to, když člověka podporují v jeho snaze nekouřit také rodina a kolegové v práci. A naopak bývá špatné, pokud tomu tak není.

Čokolády jsou potvory

Když skončíte s kouřením, dostihne vás častěji mlsná. Martina má slabost na čokolády. Přestože shodila něco předem, přibrala během odvykacího kurzu asi pět kilo. Jakmile přestala mít problémy s tím, aby si nezapálila, tedy asi za dva až tři měsíce po absolvování kurzu, začala s hubnutím. Zbavila se 11 kilogramů, hlavně díky tomu, že si hlídala příjem kalorií. Sportu moc nedá, ale chodí na procházky se psem.

„Když zamáčknete poslední cigaretu, cítíte se po pár týdnech víc svěží, ne tak unaveně,“ říká Martina. „Nejde jen o to, že se tolik nezadýcháváte do schodů, ale hlavně o příval energie, kterou si užíváte. Je to krásný, těžko popsatelný pocit. Navíc díky němu můžete pochopit i to, kam vás kouř z cigaret celé ty roky srážel.“

Kde hledat pomoc

Pokud chcete skončit s kouřením a přibrat co nejméně, vyhledejte na stránkách www.stob.cz heslo: Stop Obezitě a Kouření. Nebo si na www.slzt.cz najděte nejbližší Centrum pro závislé na tabáku a léčbu v něm rozumně zkombinujte s kurzem hubnutí (Praha: www.klub-diana. cz, Brno: komplimentinstitut.cz, Ostrava: www.prozit.cz MUDr. Šárka Andělová, CSc.).