Studie zveřejněná na stránkách časopisu Plos One, jejíž autoři sledovali po čtyři roky 2000 osob s nadváhou či obezitou v Británii, ukázala, že ti, kdo shodili pět či více procent své tělesné hmotnosti, sice vykazovali výrazné pozitivní změny fyzického zdraví, ale byli více vystaveni nebezpečí depresí.

U pacientů, kteří hubnou, je tedy důležité přihlížet i k duševnímu zdraví. Výsledky studie britských vědců neznamenají, že hubnutí musí nutně vyvolávat deprese, ale vyplývá z nich, že shazování kilogramů nemusí být příčinou zlepšování nálady. Ze 2000 účastníků výzkumu shodilo 14 procent osob nejméně pět procent své původní váhy, rovnající se téměř sedmi kilogramům na osobu. Z toho bylo 78 procent osob náchylnějších k depresím.

"Nechceme nikoho odrazovat od hubnutí, protože to má obrovský přínos k fyzickému zdraví, ale lidé si nesmějí myslet, že shození přebytečných kilogramů rázem zlepší celý jejich život. Kdo chce zhubnout, nesmí se bát požádat o pomoc rodinu, přátele či psychologa," zdůrazňuje koordinátorka výzkumu Sarah Jacksonová.

Pozor na proteiny

Četné diety slibující zhubnutí zahrnují zvýšenou konzumaci proteinů. Avšak podle poznatků amerických vědců může být přílišná konzumace proteinů, zejména živočišných, u padesátníků stejně nebezpečná jako kouření.

Vědci po 20 letech sledování širokého vzorku dospělých středního věku vynesli ortel: u těch, kdo se živí stravou bohatou na živočišné proteiny, je ve srovnání s osobami dodržujícími dietu s nízkým obsahem proteinů čtyřikrát vyšší riziko úmrtí na rakovinu. Toto riziko je srovnatelné s tím, které hrozí kuřákům.

Nadměrná konzumace proteinů je spojená nejen s výrazným nárůstem rizika nádorového onemocnění, ale osoby středního věku, které jedí hodně masa, mléka a sýrů (hlavní zdroje živočišných proteinů), jsou celkově více ohroženy předčasnou smrtí. U těchto osob je o 74 procent vyšší riziko, že zemřou dříve na různé choroby, mezi něž patří i cukrovka, než u těch, kdo svému jídelníčku věnují více pozornosti.

Lidské tělo se však s věkem mění. To, co může prospívat v jednom věku, může v jiném zase škodit. Proteiny kontrolují inzulínový růstový faktor, známější pod zkratkou IGF-1, který pomáhá našemu organismu ve vývoji, ale jemuž se zároveň přičítá zodpovědnost za vznik nádorů. Úroveň IGF-1 výrazně klesá po pětašedesátém roce, čímž dochází ke ztrátě svalové hmoty. Výsledky výzkumu ukazují, že příliš proteinů může velmi škodit ve věku od padesáti do pětašedesáti let. Od tohoto věku je tomu však opačně, a kdo dodržuje dietu bohatou na maso a mléčné výrobky, je méně náchylný k nemocem.

"Většina lidí konzumuje dvojnásobek potřebných proteinů. Je nyní jasné, že ve středním věku je třeba snížit jejich množství. Nesmí se to však přehánět, jinak dochází k podvýživě a k ohrožení zdraví," uzavírá Valter Longo z Institutu dlouhověkosti z Jižní kalifornské univerzity.