John Richardson totiž tvrdí, že hubená postava je životní postoj a o tom je třeba se nejprve přesvědčit. Teprve pak se totiž začne člověk chovat zodpovědně a stravovat se zdravě, takže nejen zhubne, ale má i reálnou šanci si postavu udržet.

Počítání kalorií je prý nesmysl

Odborník také tvrdí, že je naprostá hloupost počítat kalorie a trápit se omezováním v jídle, když to člověk vlastně vůbec nechce a úspěchu diety ve finále příliš nevěří. Důležité je zcela vytlačit z hlavy chování vedoucí k obezitě a přesvědčit vlastní mozek, že zdravý životní styl je pro nás to nejlepší.

„Existuje spousta důvodů, proč lidé mají problém zhubnout, ale hlavním důvodem je, že většina dietních systémů je založena na omezení příjmu kalorií. Není to jídlo, které nás činí obézními, ale způsob, jak se stravujeme. Víra, chování a souvislosti jsou základními důvody, proč dnes máme epidemii obezity,“ tvrdí přesvědčeně Richardson.

Přemluvte se ke štíhlosti

Klientům doporučuje jíst pravidelně v určitou hodinu a dodržovat tři velká denní jídla – snídani, oběd a večeři. Sladké a tučné pokrmy vnímat jako odměnu, kterou si člověk dopřává občas.

„Léčit nadváhu omezením stravy a dietou se neliší od toho, jako když zlomeninu léčíte lékem na bolest. Pokud chce někdo dosáhnout ideální váhy, jediným způsobem, jak toho dosáhne, je identifikovat, prodiskutovat a změnit chování, které je za obezitu zodpovědné,“ dodává Richardson, jenž představil svou dietu, kterou nazval sebepřesvědčovací. Kniha nese název Přemluvte se, abyste byli štíhlí.

Mluvte sami se sebou

Člověk si údajně musí nevhodné chování uvědomovat a sám si ho vymlouvat rozhovorem se sebou samým. „Vnitřní hlas máme všichni a často si povídáme automaticky. Ale když si opravdu všechno sami řeknete, vymluvíte a sami sebe o tom přesvědčíte, má to největší sílu i šanci na úspěch,“ tvrdí Richardson.

A co radí ve své knize? Pít hodně vody, jíst potraviny, které jsou bohaté na živiny, vitamíny a minerály. Opravdu chtít dosáhnout svého cíle, věřit, že se to podaří, a chápat, že najíst se ve chvíli, kdy má člověk hlad, je stejně důležité jako přestat jíst, když je sytý.