Češi jsou stále zdatnými jedlíky masa a možná i z tohoto důvodu je v poslední době zvýšený zájem o tzv. paleo dietu.

Paleo konzumovali již naši předci

„Paleo není dieta v pravém slova smyslu. Paleo je životní styl. Už ze samotného názvu můžeme odvodit, že se jedná o směr, který poukazuje na stravovací návyky, a nesmíme opomenout ani pohybové aktivity, doby kamenné.

Vyznavači palea tedy konzumují to, co konzumovali naši předci lovci-sběrači. Převážně tedy maso, kvalitní nezpracované živočišné i rostlinné tuky, ořechy, semena, čerstvé ovoce a zeleninu. Vyhýbají se naopak obilovinám, luštěninám, cukru a pochopitelně veškerým konzervantům, barvivům a obecně chemii v jídle.

Jejich výživa spočívá v co nejvyšším možném příjmu kvalitních, přirozených a nezpracovaných potravin. Je pochopitelně doprovázena energetickým výdejem v podobě různých pohybových aktivit,“ říká Jana Černá, nutriční gastronomka, autorka projektu Zásadně zdravě, který se snaží o osvětu v oblasti zdravého stravování.

Paleo vyřešilo zdravotní problém

„Trpím nepříjemnou Crohnovou chorobou a hledala jsem způsob stravování, který by mi od problémů spojených s nemocí alespoň trochu pomohl,” říká Sabina Natalia Böhnischová.

„Viděla jsem několik videí, jak spoustě lidí tento způsob diety pomohl, a ze dne na den jsem přešla na paleo dietu. Bylo to nejlepší rozhodnutí pro mé zdraví. Zjistila jsem, co mé tělo v předchozí ‘normální’ stravě špatně snášelo, a konečně jsem se nemusela bát, že se mi například na procházce udělá špatně a budu zoufale hledat toalety,” říká au-pair žijící v Londýně.

Paleo dieta

Paleo dieta

FOTO: Profimedia.cz

Vegetariánství a veganství je v kurzu standardně, nicméně k těmto stylům přibyl další ještě více vyhraněný směr. Vitariánství, někdy také „živá strava“, „syro-jedení“ nebo „raw food“.

Jde o životní styl, kdy jedinou složkou stravy je syrové čerstvé ovoce, ořechy, semínka, klíčky a za studena lisované tuky. Veškeré pokrmy si vitariáni mohou připravit do teploty 42 °C (v některých případech 48 °C). Hranice 42 °C není stanovena náhodou, je opřena o teorii, kdy při teplotě nad 42–48 °C je v potravě zničena převážná část zdraví prospěšných látek, vitamínů a důležitých enzymů.

„Bohužel někteří lidé si neuvědomují, že každý je individualista a ne pro všechny se hodí stejný typ stravování,” říká výživový specialista Martin Škába. „To znamená, že když váš známý přejde na raw stravu a vy se rozhodnete pro totéž, nemusí vám to vůbec vyhovovat a nemusíte si cítit vůbec dobře.”

Raw food

Raw food

FOTO: Profimedia.cz

Důležitá je i duševní pohoda

Jenomže jak si najít tu správnou dietu nebo styl stravování, které nám budou nejbližší a zároveň člověku nebude činit problém je dodržovat? „Nejzdravější je trendy moc neřešit. Každý více či méně vyhrazený styl stravování, nedej bože dieta (!), má své pro a proti,” říká nutriční gastronomka a doporučuje, že z trendů by lidé měli především čerpat inspiraci.

„Neexistuje totiž žádné univerzální pravidlo, které vám zaručí, že díky jeho dodržování budete zdraví. Každý člověk je jedinečný, každému vyhovuje něco jiného, každý máme jinou genetickou výbavu a dispozice. Možná bych ale přece jen jedno obecné doporučení měla. Zkoušejte. Zkoušejte na sobě, co vám dělá a nedělá dobře, a nepodceňujte pohyb. Je stejně důležitý jako kvalitní, zdravá a čerstvá strava, duševní pohoda a pozitivní přístup k životu,” dodává Jana Černá.

S takovým názorem souhlasí i Karolína Dobrovská, osobní koučka pro ženy. „Zapomeňte na trendy, na dogmata a na všechno, co někdo určil jako ‘dobré‘ nebo ‘špatné‘. Nic takového totiž neexistuje. Každý jsme jiný a věci jsou tak vždy ‘dobré‘ nebo ‘špatné‘ jen a pouze pro nás samotné. Máte-li proto pocit, že se ve všech těch informacích a trendech ohledně zdravého životního stylu ztrácíte, zkuste se zamyslet nad tím, co říká váš selský rozum. Vnitřně totiž vždycky tak nějak cítíte, co je pro vás dobře, a tím byste se také měli řídit.”

Jahodovo-banánový raw dort

Jahodovo-banánový raw dort, který zvládnete připravit za deset minut!

FOTO: Jana Černá

Na korpus:
100 g kešu oříšků natural
100 g nepražených mandlí
120 g datlí bez pecek

Na náplň I.:
80 ml rýžového mléka
180 g datlí bez pecek
1 větší banán
1 lžíce citronové šťávy

Ovoce do středu dortu:
2 banány
3 jahody

Na náplň II.:
200 g jahod
120 ml kokosového oleje
2 lžíce agáve sirupu

Na ozdobu:
2 jahody

Postup

1. Ingredience na korpus rozmixujeme a do dortové formy o průměru 22 cm vyložené potravinovou fólií (aby šel dort po zatuhnutí lépe vyndávat) natlačíme vzniklou hmotu. Dáme vychladit.

2. Datle s banánem, rýžovým mlékem a citronovou šťávou rozmixujeme do krému. Z lednice vyndáme formu a nalijeme na korpus. Tentokrát dáme zatuhnout na cca 40 min do mrazáku.

3. Nakrájíme jahody a banány na kolečka, vyndáme dortovou formu, naaranžujeme na první náplň a dáme znovu do chladu.

4. Jahody, kokosový olej a agáve rozmixujeme, z mrazáku opět vytáhneme formu a nalijeme poslední náplň na vrstvu ovoce. Naposledy strčíme do mrazáku na dalších cca 40 min.

5. Dort ozdobíme jahodami. Dobrou chuť!