Osmidennímu výzkumu bylo podrobeno přes tisíc dospělých osob. Z nashromážděných údajů odborníci sestavili žebříček vyskytujících se stresů podle jejich síly a délky trvání.

Vysokoškoláky stresová zátěž trápí ve 44 procentech, osoby se středoškolským vzděláním v 38 procentech a u lidí, kteří prošli jen základní školou, byl stres zaznamenán ve 30 procentech.  

Zhoršené zdraví

Experti během výzkumu dále objevili existenci přímé závislosti mezi každodenním stresem a stavem duševního a fyzického zdraví. Podle nich vede nižší vzdělání k méně častým stížnostem na psychickou újmu, což může mít kruté následky. Když se totiž negativní vlivy hromadí, dochází ke zhoršení zdravotního stavu.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Žijete ve stresu?

"Pokud se denně stává něco nemilého, postižení to většinou přestávají vnímat jako stres a tato situace se pro ně stává běžnou normou života," upozornil Joseph G. Grzywacz, jeden z autorů studie.