Bohužel, pravdou zůstává, že zájem rodičů se koncentruje hlavně na to, jak poznat, že dítě s drogami experimentuje nebo je na nich dokonce už závislé. Ale ani dokonalá prevence není všemocná a stoprocentně nezaručí, že zvědavost dítěte nezvítězí. Je tedy nutné seznámit se s některými varovnými signály.

Lživé výmluvy 

Samozřejmě k těm nejjasnějším patří stopy po vpichu injekční stříkačky nebo nález "nádobíčka" - jehel, stříkaček, ohnuté lžíce, škrtidla nebo něčeho jako jeho náhražky, prášku v papírovém či jiném obalu a podobně. Majitelé těchto pomůcek se často vymlouvají, že si je u nich schoval kamarád. To ale samozřejmě není pravda. Výše zmíněné vpichy mohou zůstat delší dobu utajené, protože dítě nosí dlouhý rukáv, snaží se nesvlékat se před rodiči nebo si drogu aplikuje do míst, která jsou těžko viditelná.

Takovéto nálezy jistě jen potvrdí dlouhodobé podezření rodičů, že něco není v pořádku. Podezření, které mnohdy vzbudila řada varovných příznaků, se ovšem hojně vyskytují v pubertě i u dětí, které nemají s drogami nic společného. Záleží tedy na míře a intenzitě jejich výskytu. Závažnost těchto projevů může posoudit jen rodič, a to s velkou dávkou intuice a znalosti svého dítěte.

Nelze stále kontrolovat

Tak, jako je nebezpečné si myslet, že právě našeho dítěte se problém drog nemůže týkat, je také velmi nevhodné neustálé kontrolování a špehování dítěte, zda náhodou nemá něco společného s drogami.

Rodiče, kteří mají s dítětem vybudovaný vztah založený na vzájemné důvěře a odjakživa hovoří s dítětem o všech jeho pocitech a problémech, mají šanci, že se jim dítě s nahodilým experimentem svěří a že budou moci další dění ovlivňovat. Rodiče, pro které byla některá témata tabu, budou více tápat a je pravděpodobné, že se o pokusech svého dítěte dozvědí až v momentě, kdy začne mít výraznější problémy.

Máme-li podezření nebo jistotu, že naše dítě bere drogy, je nutné, i když velmi obtížné, zachovat si jasnou hlavu a k řešení přistoupit až po odeznění nejsilnějších emocí a paniky. Vyhrožování i prosby jsou neúčelné a je nutné obrátit se na odborníky. Každé dítě a situace jsou jiné a není možné dát všeobecnou radu, jak se zachovat.

Tvářit se, že se nic neděje, může problém prohloubit, ale často i velká snaha pomoci nemusí vést okamžitě ke kladnému výsledku. V případě problému s drogami se rodiče musí připravit na skutečnost, že řešení je běh na velmi dlouhou trať, spojený s mnoha překážkami a zklamáními, a že odbornou pomoc bude potřebovat nejen dítě, ale pravděpodobně i oni.