Bohužel ženy vlastně vůbec netuší, že mají jejich lékaři povinnost jim prsy vyšetřit a tím pádem se vyšetření nedožadují. Součástí preventivní prohlídky je ale také nácvik samovyšetřování prsů, a to i při první prohlídce u nového gynekologa.

Povinným obsahem gynekologické preventivní prohlídky, na kterou má žena docházet jedenkrát ročně, je i klinické vyšetření prsů. To se týká žen od 25 let věku, a to při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů. V takovém případě je lékařova povinnost vyšetření vždy udělat, nebo ženu minimálně poučit.

Ženy vyšetření častokrát považují za osahávání

„Vyšetření prsu provádím jako součást preventivní prohlídky po dosažení 35 let. Následně od 45 let je posílám jednou ročně na mamografické vyšetření,” říká gynekolog Miloš Debnár.

„Pacientkám nad 25 let, u kterých jsou přítomny rizikové faktory, navrhuji při preventivní prohlídce i vyšetření prsu, jenomže s tím souhlasí zhruba 10 % všech mých pacientek.” Že ženy se vyšetření prsu vesměs zdráhají, potvrzuje i portál LékařiOnline.cz. Někteří lékaři uvedli, že ženy mohou tento výkon vnímat jako osahávání a to může být podle nich i důvod, proč jej mnozí gynekologové aktivně nenabízejí.

Pokud se lékaři chtějí vyhnout trapné situaci, mohou ženu v tomto případě přímo ohrozit na životě nebo vážně zanedbat zdravotní problém. Řada žen neví, že by nácvik samovyšetření měl být součástí preventivních prohlídek. Proto je třeba o tomto tématu mluvit a upozornit na to, že by si v případě, kdy lékař vyšetření nenabídne, o něj měly samy poprosit či si ho dokonce aktivně vyžádat.

Otázka postihu je hodně teoretická.mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý

Samozřejmě se nabízí i otázka, co se stane v případě, kdy lékař zanedbá preventivní vyšetření, podcení možná rizika a ženě nevyšetří prsa pohmatem. Může se samozřejmě stát, že tím ženu přímo ohrozí na životě, totiž v případě, kdy by úkon podle svých povinností provedl, na nádor by mohl přijít a dokonce i zachránit život. Může být lékař v tomto případě potrestán?

„Otázka postihu je hodně teoretická – záleželo by na tom, zda by se například jednalo o ojedinělé pochybení ze strany lékaře či zda by bylo možné ho prokázat. Teoreticky je vždy krajním možným postihem ze strany pojišťovny vypovězení smlouvy takovému smluvnímu partnerovi, který pojištěncům neposkytuje smluvně sjednanou péči,” říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Pojišťovna také své klienty ujišťuje, že pokud nejste s lékařem spokojeni, pomohou vám najít jiného. Co ale dělat v případě, kdy už je pozdě, neporadí.

Tvrzení proti tvrzení

Ministerstvo zdravotnictví se k situaci staví podobně. V případě problému by si prý pacient měl v první řadě jít stěžovat zřizovateli lékařské praxe. Pokud ale jde o soukromého lékaře, příliš nepochodíte. Když s tím půjdete na pojišťovnu, tak ta lékaři podle závažnosti pochybení maximálně tak vypoví smlouvu.

Žena se samozřejmě může s lékařem soudit, nicméně v dané situaci se její myšlenky ubírají hlavně k tomu, aby se vyléčila, tudíž na soudní spor, který může trvat i několik let, nemusí mít energii. Navíc pokud lékař bude tvrdit, že prevenci v souladu se svými povinnostmi provedl, může jít o tvrzení proti tvrzení.

„Tento případ je žalovatelný. Ovšem pokud se prokáže, což může být hodně složité. Poškození mohou podat stížnost na pojišťovnu, která zkontroluje výpis z prohlídky, pokud ale bude zákrok ve výpisu zaznamenán a pacient bude tvrdit, že přesto nebyl proveden, je to slovo proti slovu,” uvádí tiskový mluvčí České lékařské komory, doktor Michal Sojka. „Poškozený se s věcí může také samozřejmě obrátit na Českou lékařskou komoru. Nejlepší prevencí před těmito případy je ale o problému informovat,” dodává.

Povinnost vs. praxe

„Všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře, která se provádí vždy jednou za dva roky, zahrnuje u žen od 25 let věku klinické vyšetření prsů při pozitivní rodinné anamnéze nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů, a to spolu s poučením o samovyšetřování,” říká Tichý. Co se týká mamografie, má podle příslušné vyhlášky o preventivních prohlídkách praktický lékař u žen od 45 let vlastně "jen" ověřit, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let, a není-li, má ženě provedení tohoto vyšetření doporučit.

Bohužel praxe je úplně jiná. A to potvrzují i příběhy žen. „Moje maminka měla zhoubný nádor prsu a prs jí byl tedy částečně odebrán. I když jsem pravidelně doktorům hlásila, že máme rodinnou zátěž, vyšetření mi nikdy nenabídli. Musela jsem si o ultrazvuk i o mamograf požádat sama s tím, že jsem zdůraznila, kdo všechno v rodině měl rakovinu prsu a dalších ženských orgánů. Pak už to bylo bez problémů. Od té doby cca od 35 let chodím jeden rok na ultrazvuk, další na mamograf. Vše si ale hlídám sama, doktoři mi vyšetření nikdy nepřipomenou, při prevenci mi prsa nikdy nikdo nevyšetřil,” říká sedmačtyřicetiletá Iva.

Lékař od lékaře

„Nedávno jsem se přestěhovala do Hradce Králové, předtím jsem ale bydlela v Praze a léta jsem chodila na gynekologii do ordinace k soukromé doktorce. I přestože věděla, že moje babička měla rakovinu prsu, nikdy mi prsy nevyšetřila, ani mě nepoučila o samovyšetření,” říká devětadvacetiletá Ivana. „Jakmile jsem ale přišla do ordinace do Hradce, pan doktor mi vyšetření hned provedl a choval se jako profesionál. Byla jsem překvapená, takový přístup neznám,” dodává.

„Můj tatínek i děda zemřeli na rakovinu, teta se s rakovinou prsu pere už dvacet let. Loni mi potvrdili rakovinu prsu. Já jsem to ale tušila už několik let, jenomže mi má bývalá gynekoložka několikrát řekla, že je to jen zduřená uzlina, a když jsem řekla, že bych chtěla na mamograf, odbyla mě, že je tam dlouhá čekací doba. Tehdy jsem měla hodně velké problémy, a tak jsem na to po čase přestala myslet,” svěřuje se se svým příběhem devětačtyřicetiletá Jarka.

„Loni mi vzali levé prso, lymfatické uzliny a teď jsem ukončila radioléčbu. Doktorka mě určitě zanedbala, byla to její povinnost, přestože jsem jí opakovala, že máme rodinnou zátěž a rakovinu prsu v rodině, mne chlácholila, že o nic nejde. My pacienti se musíme doktorů prosit a to mě mrzí,” dodává Jarka.

Osmatřicetiletá Jana je z chování doktorů také zklamaná: „Doktor mi vyšetření nenabídl a dokonce mi bylo řečeno, že v našem případě rakovina prsu - mamince bylo přes padesát, když onemocněla - není dědičná, ale že nemoc měla co dělat s věkem maminky. Takže každý rok si prevence hlídám sama a sono prsu si platím.”

Ročně v ČR onemocní rakovinou prsu až 7000 žen, 2000 z nich nemoci podlehne.