"Takový váhový přírůstek zakládá problém, který se naplno projeví po deseti dvanácti letech," říká přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady docent Bohuslav Svoboda. Podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy je vyšší váhový přírůstek přijatelný jen u matek, které byly před otěhotněním extrémně hubené.

Třetina žen má ideální přírůstek 

Za zdravý přírůstek váhy v těhotenství považují lékaři 12 kilogramů. Zhruba polovinu z nich tvoří váha dítěte, plodová voda a placenta. Zbytek jsou kilogramy, které nabrala sama žena. Nicméně přírůstek váhy budoucích matek se ve skutečnosti hodně liší. Zatímco některé nepřiberou vůbec, jiné naberou přes 30 kilogramů.

"Ideální váhový přírůstek dokáže udržet asi 30 procent žen," upřesnil docent Svoboda.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Kolik kilogramů jste během těhotenství přibrala?

"Zhruba polovina jich nabere kolem 15 kilogramů a pětina ještě více. Pokud přírůstek překročí 20 kilogramů, komplikuje to těhotenství i porod." Podle něj se žena takového přírůstku zbaví opravdu jen zcela výjimečně.

Yvonne Linneová ze stockholmské univerzity je první, kdo upozorňuje na souvislosti mezi nadbytečnými kily, která ženy naberou v těhotenství, a možnými problémy s tím, jak se vrátit na původní váhu a udržet si ji.

Angličan Philip James, který je v čele koalice vědců a výzkumných obezitologických organizací, ke švédské studii na kongresu uvedl, že gynekologové a porodníci budou muset přehodnotit dosavadní přístup k váze žen během těhotenství. Pokud jim dovolí, aby příliš přibíraly, zvýší tím riziko jejich pozdější obezity a onemocnění cukrovkou. Ale také umožní, aby se rodily příliš velké děti, které budou ohrožené obezitou po celý svůj život.

Proč obvykle přiberou

Část odborníků si myslí, že maminky, které v těhotenství hodně přiberou, o svou linii obecně příliš nedbají. A tak se ani nesnaží vrátit se po porodu na původní váhu. Jamesovi připadá pravděpodobnější to, že těhotenství odhalí jejich skrytou dispozici k tloustnutí. Podle jeho názoru by si ženy měly být vědomy, že charakter jejich jídelníčku před otěhotněním je rozhodující. A škodlivé bývají všechny extrémy: přílišná hubenost, příliš mnoho nadbytečných kil před těhotenstvím stejně jako přehnané přibírání během něj.

Příčinou zvýšení chuti k jídlu mohou být podle Pavla Suchánka bouřlivé hormonální změny, které probíhají v těhotenství. "U některých žen nastartují extrémní chuť k jídlu, které se pak těžko zbavují," uvedl Suchánek.

JEZTE JOGURTY A ZELENINU
V těhotenství a v době kojení potřebuje žena dvakrát tolik vápníku, než bývá běžné. Tento minerál je nezbytný zejména pro výstavbu kostí a zubů plodu. Nejlepším zdrojem vápníku jsou zakysané mléčné výrobky a čerstvé mléko. Vstřebatelnost vápníku z mléka je až devadesátiprocentní a mírná kyselost zakysaných mléčných výrobků ji ještě zvyšuje.
Ženy získávají z čerstvého mléka a mléčných výrobků také železo a hořčík. Ten je v těhotenství prevencí před předčasnými děložními stahy, poruchami funkcí placenty a předčasným porodem. Zároveň je nutný pro ukládání vápníku do vyvíjející se kostry.
Z mléčných výrobků si může těhotná nebo kojící žena doplnit i důležité vitamíny, například vitamíny A a D (podílejí se na tvorbě kostí a pokožky novorozence). Ale také riboflavin. Ten je nezbytný pro metabolismus tuků a sacharidů matky stejně jako plodu.
Před těhotenstvím i v jeho průběhu je důležitý příjem kyseliny listové. Je prevencí poškození nervové soustavy plodu, ale částečně také proti srdečním chorobám a infarktu. V USA o ni začali před několika roky obohacovat mouku. Od té doby počet dětí s rozštěpem páteře a dalšími vážnými defekty klesl o 26 procent.
Zvýšeným příjmem kyseliny listové alespoň měsíc před otěhotněním a v prvních třech měsících gravidity se toto riziko výrazně snižuje. Hodně jí najdeme v droždí, sóji, fazolích, chřestu, špenátu, zeleném salátu, kapustě, brokolici, červené řepě, cereálních produktech, citrusech a ořeších.