„Odborná pomoc onkopsychologa by měla být samozřejmou součástí komplexní péče o tyto pacienty. Bohužel praxe ukazuje, že dobré onkopsychology spočítáte na prstech,“ míní psycholožka Laura Janáčková, která se onkologicky nemocným věnuje již více než 20 let.

„Denně se setkávám s lidmi, kteří bojují o svůj život. Snažím se jim pomáhat, podporovat je a být průvodcem na jejich strastiplné cestě. Pro mnohé z nich je nemoc zlým snem. Někteří však díky ní nacházejí smysl svého života,“ dodala pro Novinky. I proto se rozhodla napsat knihu Život je boj, která je praktickým průvodcem rakovinou pro nemocné a jejich blízké.

V Česku se v současné době o onkologicky nemocné pacienty v ČR stará 13 komplexních onkologických center pro dospělé pacienty a šest hematoonkologických center. Pouze na osmi z těchto pracovišť je zajištěna přímá péče psychologa.

Stávající onkopsychologická péče v našich podmínkách vychází spíše ze vzdělávacích a na informacích založených metod, podpůrných diskusí, krizové intervence a psychoterapie dle odborně zájmového zaměření terapeuta.

Při České onkologické společnosti je psychoonkologická sekce čítající přibližně 10 členů. Přitom v sousedních státech, např. v Německu, již nabízí psychologickou péči pacientům s rakovinou 300 registrovaných onkopsychologů, v Rakousku je to více než 500 specialistů z oboru psychologie.

Oddémonizovat smrt

Nové trendy v onkopsychologii dávají důraz především na individuální psychologický přístup, jehož cílem je oddémonizování smrti a umírání, přehodnocení životních priorit, zlepšení strategií zvládání. Neméně důležitou součástí onkopsychologické péče je také zlepšení opory prostřednictvím přátel a rodinných příslušníků.

„K tomuto účelu byly ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze navrženy a s úspěchem jsou též používány nové původní onkopsychologické metody a postupy,“ uvedla ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková.

Je opravdu důležité vědět, že psychologická intervence představuje velkou pomoc pro pacienty, ale také pro jejich rodinné příslušníky. Díky ní lze dosáhnout výrazné redukce zoufalství, deprese a strachu včetně posílení chuti do života a zlepšení kvality života.

Konkrétní nové postupy pak pomáhají k vytváření funkčních strategií zvládání a spolupráce, v jejichž důsledku může dojít ke zlepšení psychického i zdravotního stavu. Člověk přece není stroj, který je možné opravit pouze péčí či výměnou částí jeho těla. Člověk má též duši, která se bojí, pláče, trpí nejistotou, ale také má moc z kohokoliv z nás vytvořit bojovníka o svůj život, má moc nalézt to, co jsme dřív neviděli – totiž život sám.

Onkopsychologie pomáhá

To všechno může potvrdit paní Linda (39), maminka dvou dětí, které před pěti lety diagnostikovali rakovinu prsu. Byl to pro ni šok, protože nikdy neměla žádné zdravotní problémy. „Když vám řeknou, že máte rakovinu, máte pocit, že se čas zastavil. Vtom si uvědomíte, že pořád ještě máte děti, rodinu, práci… a všemu je potřeba se i nadále věnovat,“ říká k tomu.

V tu dobu netušila, že existuje psychologická pomoc zaměřená na onkologické pacienty. Léčbu i starost o děti zvládala díky své rodině. Nemoc však bohužel neustálo její manželství, které se rozpadlo. Start do nového života pro ni tedy nebyl úplně snadný.

Psycholožka Laura Janáčková a paní Lindou

Psycholožka Laura Janáčková s paní Lindou

FOTO: archív Laury Janáčkové

Nyní se Linda léčí nejen na Oddělení klinické onkologie Nemocnice Na Homolce, ale také již osmým měsícem dochází na pravidelná setkání s onkopsycholožkou Laurou Janáčkovou do VFN v Praze.

„Paní Linda je velmi statečná žena, která musela během nemoci překonat nejedno těžké období. Hlavním tématem, které jsme řešily v uplynulých měsících, byla práce na zvýšení sebevědomí související s pocitem ztráty feminity vlivem rakoviny a její léčby. V této souvislosti byla využita nová původní metoda, díky které máme nyní před sebou krásnou, usměvavou a sebejistou ženu,” popisuje psycholožka.

„Linda v tomto ohledu překonává i svá očekávání a pomalu nachází sílu budovat nový život, vytvářet nová přátelství a nakonec i doufat v nového životního partnera. Kvalita života se u Lindy zásadně zvýšila a její úplná rehabilitace a začlenění zpět do plného proudu života má velkou naději,“ dodává Janáčková.