Překročení hranice padesáti let je pro řadu lidí doslova zlomové. A to nejen například z hlediska vztahového, kdy už jsou většinou děti dospělé a třeba i založily novou rodinu. I z pohledu zdravotního jsou po padesátce mnohé věci jinak, než když nám bylo dvacet.

Nejenže nám více hrozí některé nemoci, které jsme v dřívějším věku nemuseli řešit, ale většina toho, co šlo v mládí snadno, například hubnutí, jako by po padesátce představovalo začarovaný kruh, z kterého se nedá uniknout.

I vedle mnohých negativ prý ale i po padesátce existují věci, na které se můžete těšit, jelikož se budou zlepšovat. Alespoň tak to tvrdí redaktoři serveru Dailymail, kteří s těmito informacemi přišli.

Necháme zcela na posouzení, zda tomu budete věřit či nikoli, některá tvrzení by ale mohla být možná i reálná.

Bolestivost zubů 

Jedním ze zdravotních problémů, se kterými se po padesátce nebudete prý muset tak často trápit, je bolestivost zubů.

Nejednoho člověka v produktivním věku trápí přecitlivělé zuby. Jen při představě, že by si měl dát zmrzlinu, nebo naopak třeba něco velmi teplého, je jímá hrůza. Takové bolestivé stavy jsou mnohdy způsobovány ustupováním dásní, což vede k odhalování zubních krčků. Nervy uvnitř zubu jsou tak náchylnější a tím pak případně vznikají ony bolestivé stavy.

Jak je ale možné, aby se zrovna tento problém ve stáří zmírnil? Vysvětlení není podle odborníků nijak náročné. Když se totiž podíváte na rentgenový snímek chrupu například 70letého člověka a porovnáte ho se snímkem chrupu jedince starého zhruba dvacet let, zjistíte, že starší člověk má znatelně menší nervy v zubech než mladší kolega, a tudíž hůře dochází k citlivějším zásahům do nervů, tvrdí profesor Andrew Eder, stomatolog na London Tooth Wear Clinic.

„V průměru postupem věku dochází ke smrštění o 30 až 40 %, u někoho se nervové kanálky dokonce zúží ještě více.”

I toto vše má ale přes to všechno svá negativa. Zúžením nervových kanálků dochází i ke zmírnění celkové bolestivosti, což může mít za následek pozdější odhalení jakéhokoli vážnějšího problému se zuby.

Snížená potivost 

Pocení trápí kdekoho, a především ve velmi horkých dnech může představovat nejen vážný kosmetický, ale především psychologický problém. S postupem věku ale prý i tyto projevy ustupují. Ženy i muži ve věkovém rozmezí 50 až 60 let se totiž potí o poznání méně než jejich mladší protějšky (20 až 30 let) ve stejných situacích.

Hlavním „viníkem” prý může být pokles kolagenu, který mimo jiné udržuje pokožku pevnou. Při jeho absenci se začínají objevovat vrásky, ale tento skleroprotein prý mění i strukturu pórů a potních žláz, čímž snižuje jejich celkovou produkci.

„Jak stárneme, tělo jednoduše produkuje při zvyšující se teplotě méně potu. Na druhou stranu je ale kvůli tomu obtížnější ochlazovat tělo, a proto by měli být starší lidé mnohem opatrnější a nevystavovat se vysokým teplotám,” uvedl pro server Larry Kenney, profesor fyziologie a kineziologie na americké Penn State University.

Snesitelnější kocovina

Jedním z úsměvnějších zjištění průzkumu je bod, který tvrdí, že v pokročilejším věku se stávají případné kocoviny snesitelnější. Nejde tak ani o to, že by se kocovina nedostavila vůbec, ale u šedesátníků a starších se prý objeví po větším konzumovaném množství alkoholu, než tomu je například u současných třicátníků (možná i proto, že starší jedinci jsou zodpovědnější a vědí, kolik si toho můžou dopřát).

Psycholog Richard Stephens z Keele University navzdory všeobecnému tvrzení, že s věkem se kocovina zhoršuje, tvrdí, že si člověk s postupem věku buduje jakousi „biologickou toleranci” vůči alkoholu a tím si i zmírňuje případné projevy kocoviny.

Nenáviděné bradavice 

Bradavice jsou nepříjemný zdravotní problém, s kterým se můžete dostat do křížku během svého života mnohokrát, a to dokonce už i v dětském věku.

„S bradavicemi chodí do ordinací mladí i starší, omezený počet pacientů přes padesát je ale více než znatelný,” říká Michael O'Neill ze Společnosti pedikérů a podiatrů.

Vysvětlení, proč k takovému omezení dochází, je prý opět docela jednoduché. Bradavice jsou způsobovány virem, v pokročilejším věku je tak velká pravděpodobnost, že se tělo právě s oním uvedeným druhem již dříve setkalo a nějak vypořádalo, čímž při novém kontaktu se stejným virem nedochází již k takovým reakcím a projevům jako v mladším věku.

Méně migrén

Především ženy se pak také mohou podle některých zjištění těšit na to, že po období menopauzy u nich dojde k výraznějšímu omezení nepříjemných migrén, až prý o 67 procent.

„Je to pochopitelné, častým spouštěčem migrén totiž mohou být hormonální výkyvy. Většina žen se s nimi pak potýká právě před nástupem menstruačního cyklu,” vysvětluje neurolog Fayyaz Ahmed.