Při výzkumu bakterií způsobujících černý kašel nalezli metodu, jak zabránit jejich toxinu v potlačení imunity člověka. Toxin, který bakterie používají pro zablokování funkce bílých krvinek, geneticky upravili tak, že přestal být aktivní. V budoucnu by se tak toxoid mohl stát součástí nově vyvíjené očkovací látky proti černému kašli. Proto byl tento objev okamžitě ve spolupráci s francouzskými vědci patentován.

„Patent je neočekávaným a vlastně vedlejším výstupem našeho mnohaletého výzkumu, při kterém jsme zjišťovali, jak bakterie vyvolávající černý kašel vyřazuje obranyschopnost organismu,“ říká profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a dodává: „Šťastnou náhodou jsme zkombinovali dvě mutace a zcela novým způsobem tak odstranili jednu z toxických aktivit bakterie.“

Výzkum financovala Akademie věd společně s Grantovou agenturou ČR a část testů se prováděla na Pasteurově ústavu v Paříži, který patent spoluvlastní. Nová vakcína proti černému kašli vycházející z práce českých specialistů by v praxi mohla být používána za sedm až deset let. Předcházet tomu musí farmaceutický vývoj, klinické testování a registrace.

Současné očkovací látky jsou málo účinné

Důvodem opětovného šíření černého kašle je vyřazení původní úspěšné celobuněčné očkovací látky. Ta měla občasné nepříjemné vedlejší účinky, což vyvolalo kampaně proti očkování, které se v sedmdesátých a osmdesátých letech rozšířily v západním světě. Nové nebuněčné očkovací látky proti černému kašli, které se začaly využívat později, jsou sice k dětskému organismu šetrnější, ale jsou méně účinné a nepůsobí dostatečně dlouho.

V ČR se používají systematicky od roku 2007 a už v roce 2013 u nás byla zaznamenána největší míra výskytu černého kašle za posledních 50 let, celkem 1 237 případů. Během dalších deseti let, než budou zavedeny účinnější vakcíny, se toto množství pravděpodobně zdesetinásobí.

„Je třeba připravit veřejnost na to, že i k nám dorazí epidemie černého kašle, a že se tomu nevyhneme. Problém totiž znásobuje i ta skutečnost, že dospělá populace a často ani lékaři neumí rozeznat toto onemocnění od běžného infekčního onemocnění s horším průběhem. Navíc potvrdit diagnózu může jen náročné laboratorní vyšetření,” upozorňuje Peter Šebo.

Nakažení dospělí či sourozenci pak mohou představovat doslova smrtelné nebezpečí pro nechráněné kojence ve svém okolí.