Článek
„Samozřejmě to nemusí hned znamenat, že mají nemocná játra, ale měli by výsledky vyšetření konzultovat se svým praktickým lékařem a domluvit se na dalším postupu a na případné léčbě,“ doporučuje praktický lékař MUDr. Aleš Ducháček.
"Pozitivní nález v podstatě jen dotyčného upozorňuje, že není něco v pořádku, a pokud se začne včas léčit, pak samotnému onemocnění může předejít nebo v některých případech u již rozvinuté choroby se může alespoň zkrátit délka léčby," dodává lékař.
Špatné výsledky testů přitom lékaři z velké části přičítají několika faktorům – špatné životosprávě, nadměrné konzumaci alkoholu, některým lékům (např. běžně užívaným lékům proti bolesti) či vlivům životního a pracovního prostředí.
Nejrizikovější skupina
Z výsledků průzkumu také vyplynulo, že nejrizikovější skupinou pro onemocnění jater jsou muži nad 50 let věku. V jejich případě byl pozitivní nález u 55,6 % vyšetřovaných.
Naopak nejzdravější játra mají podle zjištění ženy do 25 let. V jejich případě se nález alespoň u jednoho ze sledovaných faktorů objevil jen v 14,9 %.
Značné rozdíly jsou také patrné mezi pohlavími. Muži měli abnormální výsledky v průměru v 54,4 %, ženy jen v 32,8 %.
Sledované parametry
Nejčastěji měli lidé pozitivní nálezy u vyšetření gama-glutamyltransferázy (GMT) – šlo o 36 % ze všech abnormálních výsledků. Zvýšení hladiny tohoto jaterního enzymu v krvi často souvisí s konzumací alkoholu a může být způsobeno také ztučněním jater nebo souvisí s poruchou odtoku žluči z jater (nemoci žlučníku a žlučovodu).
Druhým nejčastějším nálezem u pozitivních výsledků byla zvýšená koncentrace alaninaminotransferázy (ALT) v krvi. Stanovení ALT je citlivým a relativně specifickým testem pro poškození jaterních buněk – mimo již výše uvedených častých příčin (alkohol, léky…) může znamenat i zánětlivé onemocnění jater (například virovou hepatitidu).
V 18 % pozitivních nálezů se jednalo o zvýšení hladiny celkového bilirubinu v krvi, který informuje lékaře o funkčním stavu jater – zvýšení nalezneme tedy například u cirhózy nebo akutní i chronické hepatitidy, o průchodnosti žlučových cest. Jeho zvýšení může naznačovat i některá krevní onemocnění vedoucí k rozpadu červených krvinek. Část osob má dědičně sklon k vyšším hladinám bilirubinu, zvláště za některých okolností (např. při hladovění) – jde o tzv. benigní hyperbilirubinémii, která ovšem neznamená pro svého „nositele“ žádný významný zdravotní problém.
U 10 % vyšetřených byla zjištěna abnormální hladina CHE – cholinesterázy. Posouzení těchto nálezů je poněkud obtížnější, nápadněji snížená hladina však může naznačovat těžší poruchu celkové funkce jater (tvorby krevních bílkovin).
Jen 4 % pacientů, kteří se první části programu Zdraví národa zúčastnili, měla pozitivní nález na alkalickou fosfatázu (ALP), jejíž zvýšená koncentrace v krvi naznačuje městnání žluči v játrech a žlučových cestách (podobně jako u ukazatele GMT), může ale také souviset s onemocněními postihujícími kostní tkáň (poruchy činnosti příštítných tělísek, některá revmatická onemocnění, nádorová onemocnění aj.).
Od počátku dubna si lidé mohou nechat bezplatně vyšetřit ledviny a slinivku. Více informací na www.zdravinaroda.cz.
