Většina lidí ví, nebo aspoň tuší, že transportuje kyslík i živiny ke všem orgánům a odvádí od nich odpadní látky. Rozvádí však do tkání také vitamíny, minerály, stejně jako hormony. Pomáhá v organismu udržovat stálou tělesnou teplotu, optimální pH a tak bychom mohli dlouze pokračovat.

Když jsem se začetl do textu, který vysvětloval vznik krve v kostní dřeni, měl jsem pocit, že čtu nějaké tajuplné sci-fi. Z kmenových buněk tam vznikají všechny ostatní krevní buňky, a že jich není málo. Na první pohled to vypadá prostě: vzniknou tam červené a bílé krvinky spolu s krevními destičkami.

Souhra symfonického orchestru

Stačí se však zajímat třeba o to, kolik existuje druhů jenom bílých krvinek. Případně o to, jak složitou souhru růstových a transkripčních faktorů (ty druhé mají na starosti replikaci konkrétních buněk) vyžaduje jejich vznik, správný počet nebo fungování. Připomíná to souhru symfonického orchestru.

Z tohoto pohledu se zdá neuvěřitelné, k jak malému počtu chyb dochází v tak složitém procesu. Ten navíc skrývá řadu tajemství, kterým ještě úplně nerozumíme.

„I drobná chyba v řízení krvetvorby může vést k nekontrolovatelnému bujení některé řady krevních buněk,“ vysvětluje MUDr. Jan Straub z I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Postižení lidé pak zápolí s leukemií, lymfomy, myelomy nebo s jinými nádorovými nemocemi krve, které dokážou ohrozit jejich život. Může však dojít i k opačné situaci, že se tvorba zdravých krvinek nebezpečně sníží. Lidem pak ztrpčuje život aplastická anemie, myelodysplastický syndrom a další potíže vyvolané útlumem krvetvorby.“

Co mohou signalizovat závratě nebo dušnost

Nejčastější chorobou krve je anémie, tedy chudokrevnost. „Dochází při ní k poklesu krevního barviva a červených krvinek,“ vysvětluje doktor Straub. „Tím se snižuje schopnost krve transportovat kyslík. Postižení lidé se cítí slabí, nevýkonní a snáz se unaví. Také je často trápí hučení v uších, závratě a někdy i dušnost nebo další potíže.“ Příčin anémie existuje mnoho. Nejčastěji vzniká při nedostatku stavebních kamenů nutných pro tvorbu červených krvinek – erytrocytů, mezi něž patří železo, vitamín B12 a kyselina listová.

Léčba chorob krve patří jednoznačně do rukou lékařů. Musí stanovit příčinu anémie a od toho se odvíjejí další kroky. U některých obtíží mohou lidé užívat potravinové doplňky, aby zmírnili své problémy, nebo je lze brát i preventivně. U anémie jsou to především nejrůznější přípravky obsahující železo.

V každém případě bychom měli konzultovat s lékařem nebo aspoň s lékárníkem to, do jaké míry nám může konkrétní výrobek pomoci a v čem spočívají jeho případná úskalí.

Co umí kyselina listová

Jednou z látek, která může mít příznivý vliv na tvorbu krve, je kyselina listová. Tento vitamín ze skupiny B hraje důležitou roli také při syntéze nukleových kyselin, které tvoří genetický materiál, tedy DNA a RNA, ale jsou nezbytné při přeměně dalších důležitých aminokyselin. Zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu v těle matky. Lékaři ji doporučují užívat během těhotenství, i když úplně optimální je začít už tři měsíce před samotným otěhotněním. Snižuje totiž u budoucího dítěte riziko vrozených vývojových vad nervového systému.

Kyselina listová pomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a vývojové rozlišení tkání, zejména pak nervové soustavy. Není to způsobené jen pozitivními vlastnostmi této látky, ale také tím, že vyvolává předčasné potraty takto poškozených plodů.

Nedostatek kyseliny listové je vzásný

Nedostatek kyseliny listové může způsobit také určitý typ chudokrevnosti, při kterém se zvětší a zdeformují červené krvinky, což omezí jejich schopnost přenášet kyslík. U některých lidí vyvolává také poruchy růstu a problémy s plodností.

Pravda, zmíněný nedostatek je poměrně vzácný. Projevuje se obvykle rudým jazykem, který bolí, a průjmem. U malých dětí pak zpomaleným růstem. Hlídat si hladinu této látky nebo ji užívat preventivně by měli lidé, kteří berou léky proti epilepsii nebo proti rakovině. Ale také pacienti s poruchami vstřebávání (celiakie, Crohnova choroba aj.) a alkoholici.

Nejzáludnější je situace, kdy nízká hladina kyseliny listové nevyvolá žádné příznaky, zato zvýší riziko onemocnění srdce nebo vrozených vývojových vad u ještě nenarozeného dítěte. Do jaké míry je rozumné užívání zmíněné látky ve vašem případě, to proberte se svým lékařem.

Kyselinu listovou obsahuje ve zvýšeném množství:
ledový salát, čínské zelí a hlávkový salát;
květák, brokolice, zelí, kapusta, špenát, růžičková kapusta, zelený hrášek;
fazolové lusky, okurky, dýně, červená řepa a rajčata;
klíčky obilných zrn, celozrnné výrobky, müsli;
mango, avokádo, pomeranče, banány, třešně, jahody, maliny, angrešt;
vlašské a pistáciové ořechy; 
játra a další potraviny.