Zdravý dospělý člověk se s tím většinou dokáže úspěšně vyrovnat. Horší to může být u malých dětí a u starších lidí.

Jejich střevní mikroflóru to dovede pořádně narušit. U malých dětí není ještě dostatečně vyzrálá a starší lidé zase užívají řadu dalších léků, které jejich stav zhoršují. Navíc se často dopouštějí dietních chyb, mají horší životosprávu a jejich trávicí systém už není tak výkonný.

Spousta jich pak trpí dysmikrobií, tedy poruchou vyvolanou špatným složením bakterií ve střevech. Podle odhadů odborníků trápí až 40 % z nich. Projevuje se škrundáním ve střevech, větry, tlaky nebo bolestmi v oblasti břicha. Antibiotika u nich mohou tyto potíže prohloubit.

Musí jich být dost

Lékaři doporučují pacientům, které trápí trávicí potíže vyvolané antibiotiky, aby užívali probiotika. To jsou bakterie, které zlepšují stav střevní mikroflóry. Pomáhají nastolit rovnováhu mezi prospěšnými bakteriemi a těmi, které by nám mohly škodit.

Ujídají totiž řadě z nich potravu a spotřebovávají jim kyslík. Také okyselují střevní prostředí a tím je vytěsňují z trávicího traktu. Důležité je, aby měly dostatečnou koncentraci – 108 až 109 v jednom mililitru.

V jakém rytmu je užívat

Pokud antibiotika bereme po 12 hodinách, měli bychom kapsli s probiotiky užívat přibližně po osmi hodinách. Tedy vždycky ve dvou třetinách zmíněného intervalu, aby se jich zničilo co nejméně.

Když malé dítě dostane po antibiotikách silný průjem, měla by s ním maminka zajít k lékaři, který jí předepíše probiotika z kategorie léků. Ta pomohou při obnovení střevní mikroflóry. Totéž lze doporučit i starším lidem. Ale určitě neudělá chybu jakýkoliv člověk, který probiotika užívá současně s antibiotiky nebo poté, co je dobere.

Pomoci ovšem mohou také při užívání jiných léků, případně po onkologické léčbě, ozařování a chemoterapii.

Osvědčila se i u řady chorob a zdravotních potíží:

  • jsou užitečnou prevencí proti průjmům a zácpě;
  • mírní problémy, které doprovázejí dráždivý tračník; 
  • snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí atd.

Společně s prebiotiky

Podobně příznivě působí na náš zažívací trakt také prebiotika. Jsou součástí vlákniny. Vytvářejí příznivé podmínky pro činnost probiotik. Představují pro ně živnou půdu, podobnou té, kterou poskytuje humus rostlinám. Tím podporují normalizaci střevní mikroflóry.

Ale mají na zažívací trakt řadu dalších příznivých efektů:

  • v kombinaci s dostatečným množstvím vhodných tekutin zvětšují objem stolice, dokážou ji zvláčnit a zrychlit její průchod zažívacím traktem;
  • představují dobrou prevenci proti zácpě i průjmům; 
  • pomáhají vytvořit v tlustém střevě mírně kyselé prostředí, to podporuje růst prospěšných bakterií a není výhodné pro bakterie potenciálně škodlivé; 
  • produkují látky, které slouží jako „palivo“ pro buňky na sliznici tlustého střeva; 
  • zlepšují vstřebávání některých minerálů;
  • pomáhají nám snižovat cholesterol;
  • jsou prevencí proti vzniku zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku.

A tak bychom mohli pokračovat. Z uvedených faktů zjevně vyplývá, že je výhodné probiotika a prebiotika kombinovat. V lékárnách nabízejí přípravky obsahující obě tyto složky, které vzájemně posilují své účinky. Nepůsobí příznivě jen na trávení a vstřebávání látek, ale také zvyšují odolnost proti infekcím.

Nechat imunitu trénovat

Spousta lékařů předepisuje antibiotika nadbytečně nebo v příliš velké síle. Což vede k tomu, že přibývá bakterií, které začínají být odolné proti spoustě z nich. Odborníci bijí na poplach. Považují to za velkou hrozbu pro lidstvo.

Příliš časté užívání antibiotik navíc vede i k oslabování imunity. Zvyšuje pravděpodobnost, že člověk bude prodělávat infekce opakovaně.

Často se o tomto problému píše v souvislosti s malými dětmi, které trápí infekce horních cest dýchacích. Moudří pediatři doporučují maminkám, aby některé infekce nechaly proběhnout. Imunita se trénuje, tělo si vytváří protilátky a stává se odolnějším. Nenarušuje se také opakovaně střevní mikroflóra a nezvyšuje se riziko vzniku alergie.

Řada dobrých pediatrů dělá také vyšetření na tzv. CRP, které ukáže, jestli se jedná o infekci bakteriální nebo virovou.

Vyšší teplota nemusí být negativním jevem, ale naopak přirozenou obranou organismu. Jen nesmí přesáhnout 39 °C, pak je nutné srazit ji dolů. Ale ne zábalem, nýbrž 3–4 minutovou koupelí ve vaně s vodou o jeden o dva stupně chladnější.

Pak má matka nechat dítě sedět asi 10 minut na okraji vany s nohama ve vodě. Dítko oschne a voda, která se z povrchu těla odpaří, sníží jeho teplotu o dva až tři stupně. Pokud koupele nepomáhají nebo má dítě už zimnici, musí mu matka dát paralen či jiné antipyretikum. Když vysoká teplota neklesá, nezbývá než nasadit antibiotika.

Řada dobrých pediatrů dělá také vyšetření na tzv. CRP, které ukáže, jestli se jedná o infekci bakteriální nebo virovou. Na virovou totiž antibiotika nepomohou, jen zbytečně naruší střevní mikroflóru.