Ženy o rakovině prsu a pohlavních orgánů vědí málo, převažují hlavně mýty

Počet rodin, kde se setkají s rakovinou, stále roste. Proč tomu tak je, nikdo neví. Důležitou roli hraje dědičnost (5–10 %), dále také faktory životního stylu. Bohužel rakovinou prsu onemocní v České republice ročně přes šest tisíc žen. Přitom každá čtvrtá žena této nemoci podlehne.

Velkým strašákem je i rakovina pohlavních orgánů, o které sice slýcháme, ale rozhodně ne zase tak často, jak by bylo potřeba. Každý rok onemocní jedenáct a půl tisíce žen a téměř tři tisíce z nich zemřou. Rakovina pohlavních orgánů zahrnuje rakovinu děložního čípku, vaječníků, děložního hrdla a těla, ale i vzácné rakoviny vulvy, pochvy či ojedinělou rakovinu placenty.

Podle gynekologů jen 42 procent žen dochází na pravidelné preventivní prohlídky. A doznání samotných žen je ještě varovnější. Jak totiž uvedly v průzkumu ING Životní pojišťovny, alespoň jednu z možností lékařské prevence (prohlídky u gynekologa, vyšetření na mamografu nebo sonografu) využívá jen 36 % z nich. To tedy znamená, že více než polovina žen prevenci nepovažuje za důležitou. Mezi dospělými ženami je zájem o očkování proti rakovině děložního čípku obecně velmi nízký. Spíše než očkování sebe volí vakcinaci svých dcer.

Mezi pěti hlavními příčinami, proč ženy nedoceňují prevenci, gynekologové nejčastěji jmenovali nedostatečnou informovanost žen (18 %), nezájem o své zdraví (12 %), obecně podcenění prevence (12 %), strach (10 %), finance a čas (shodně 8 %), vyplynulo z průzkumu.

Více než čtvrtina žen (26 %) si nechce riziko rakoviny vůbec připustit. Zhruba třetina (34 %) si je vědoma velkých rizik, která nemoc přináší, ale prevenci vůbec neřeší. Ženy, které aktivně přistupují k prevenci, jsou nejčastěji ve věku okolo šestačtyřiceti let (52 %).

Přestože každý třetí člověk onemocní zhoubným nádorem, z úst některých lidí můžeme slýchat, že na vyšetření nechtějí jít, protože se bojí. Čeho? Strachu z neznáma nebo zjištění, že jsou nemocní. Ženy trápí stres a obavy o budoucnost (37 %), neschopnost postarat se o děti nebo obava z nedostatku finančních prostředků (25 %).

„Odpověď, že žena byla u gynekologa naposledy po porodu, není výjimečná. Spousta žen si ani nepamatuje, kdy byla naposledy u lékaře na preventivní prohlídce,” říká MUDr. Michal Zikán z gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Například ale při rakovině děložního čípku je prevence velmi důležitá. Pokud se objeví při prevenci, je relativně vysoká možnost úplného uzdravení.”

Z žen, které aktivně řeší prevenci rakoviny prsu a pohlavních orgánů, jich největší část dochází na pravidelné preventivní prohlídky ke gynekologovi (72 %). 62 % podstupuje vyšetření na mamografu či sonu. Na třetím místě je samovyšetření prsu, které provádí 61 % žen. Při pohledu na celou ženskou populaci (tedy včetně žen, které prevenci nijak neřeší) je však patrné, že preventivní prohlídky u gynekologa podle průzkumu využívá jen necelá třetina žen (29 %), prohlídky na mamografu či sonu 25 % a samovyšetření prsu 24 % českých žen.

Informovanost by měla přicházet hlavně ze strany odborníků. I zde jsou ale mezery. Polovina gynekologů totiž nemá internetovou stránku s ucelenými informacemi o rakovině u žen (zejména o její prevenci, léčbě, i možných dopadech na zdraví a osobní život). Naštěstí si nedostatek uvědomují i pacientky a častokrát se na ně dotazují přímo u odborníka (52 %).

„Rozhodli jsme se tuto mezeru vyplnit a připravili jsme aktualizaci webových stránek For You tak, aby obsahovaly úplné a objektivní informace z oblasti prevence, diagnostiky a léčby rakoviny prsu, ale i pohlavních orgánů, která bývá často opomíjená. Věříme, že spolu s šířením osvěty prostřednictvím neziskových organizací se podaří dosud ne zcela příznivou situaci zlepšit,“ vysvětluje novinku generální ředitelka ING Životní pojišťovny Renata Mrázová.

Ženy starší pětačtyřiceti let mají nárok na bezplatné vyšetření na mamografu nebo sono vyšetření, a to v rámci zdravotního pojištění. „Nejideálnější je začít na vyšetření prsu chodit od čtyřiceti let,” doporučuje MUDr. Zikán.

Na mamografické a sonografické vyšetření dochází pouze čtvrtina žen. „Největší problém vidím v ceně. Ta se ale přitom pohybuje od tří do pěti set korun za vyšetření. V porovnání s náklady v případě, že se rakovina zjistí, je finanční obnos zanedbatelný. Platba za prevenci tedy šetří náklady do budoucna.”