"U nás žádná taková studie nikdy nebyla provedena a proto nemáme přesná čísla. Vzhledem k tomu, že naši občané ale mají stále širší přístup k lékům jak na předpis, tak volně prodejným přípravkům, je toto číslo určitým varováním," upřesnil.

Dodal, že pacienti často léky na předpis a volně prodejné přípravky kombinují sami bez porady s lékařem nebo lékárníkem. Jen polovina lidí s chronickými obtížemi užívá léky správně a pětina jich musí na pohotovost kvůli problémům s užíváním medikamentů, protože dostane alergii nebo se léky vzájemně vylučují a oni mají nejrůznější potíže, převážně žaludeční či srdeční. Pět procent postižených podle mezinárodní studie musí být kvůli tomu i hospitalizováno.

"Nikdy jsme se nedostali k přesným číslům nebo alespoň orientačním, kolik lidí v ČR skutečně na nevhodnou kombinaci léků zemře. Mohou to být jednotlivci. Ale obávám se, že je to mnohem víc. Proto jsme i čísla z mezinárodní studie přepočítali, abychom varovali veřejnost," řekl Chudoba.

Pomůže léková historie

Některé lékárny už nabízejí zákazníkům, že jim povedou tzv. lékovou historii, tedy přehled všech léků, které užívali na recept nebo si zakoupili.

"Pak lékárník při pohledu do tohoto dokumentu může pacientovi mnohem účinněji poradit, když si jde pro volně prodejný lék, aby se s lékem na předpis nevylučovaly," řekl Chudoba.

Informoval, že tímto opatřením by se mohlo zamezit i zbytečnému vyhazování léků. Jen loni se v ČR spotřebovalo léků asi za 50 miliard korun a zhruba za 3 miliardy se vyhodily bez užitku.

Pouze v hlavním městě občané do schránek na vrácené léky v lékárnách vhodili 36 tun léků. Před pěti lety to bylo za rok 22 tun. Chudoba se domnívá, že vyhazování by bylo nižší, kdyby stoupla spoluúčast pacientů na platbě za léčiva.

"Lidé by si uvědomili, že mají léky určitou hodnotu, a to by mohlo regulovat i jejich nadměrnou spotřebu," řekl Chudoba.