Z tekutin mezi aktivátory patří čistá voda, neochucené minerální vody nebo zelený a bylinkový čaj. Samozřejmostí je celozrnné pečivo, libové maso, ryby, nízkotučné, nikoliv však odtučněné, a polotučné zakysané mléčné výrobky, tvaroh a sýry s obsahem tuku do 40 % tuku v sušině.

Zelenina se do této kategorie řadí téměř všechna. Výborným aktivátorem jsou například rajčata, která mají jen 100 kilojoulů ve 100 gramech, saláty a zelí se pohybují od 50 do 80 kilojoulů.

„Z ovoce je zapotřebí vybírat. Není třeba bát se citrusových plodů, mandarinek, meruněk či jablek, kde se kilojouly pohybují kolem dvou set na sto gramů, podobně jsou na tom jahody, maliny, jen o málo vyšší hodnotu mají borůvky. Pozor ovšem na sladkou papáju a úplnou kalorickou bombou je v tomto směru avokádo, které má 930 kilojoulů,“ upozorňuje Gabriela Knosová, odbornice na výživu z Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment.

Výhodné stabilizátory

Nespornou výhodou těchto potravin je, že si vedle nich hubnoucí jedinec může dopřát i energeticky vydatnější pokrmy – tzv. stabilizátory, po kterých nepřibere. K snídani si tak výjimečně může dopřát třeba světlé pečivo s obsahem semen nebo müsli, k svačině smetanový jogurt nebo sýrovou pomazánku, maso k obědu někdy i středně tučné, třeba hovězí, telecí, vepřové nebo husí. Mezi stabilizátory se také řadí luštěniny, které mají necelých 1500 kilojoulů.

Nejméně vhodnou skupinou mezi potravinami jsou tzv. inhibitory, které obsahují nadbytečné množství energie, cukrů nebo tuků. "Jde o prázdné kalorie, které vás nezasytí, nebo se jedná o potraviny s vysokou energetickou denzitou. Nízký obsah vody znamená vyšší energetickou vydatnost i v malém množství,“ varuje Knosová.

Nebezpečná ochucovadla

Z pohledu zdravé výživy jsou velmi nevhodná nenápadná ochucovadla, jako jsou hořčice, kečup, dresing či majonéza, jelikož zvedají celkovou energetickou hodnotu jídla minimálně o 500 kilojoulů.

„Do kategorie stabilizátorů a inhibitorů můžeme jídlo dostat i špatnou tepelnou úpravou. Ideální je příprava al dente, vaření, dušení, restování či zapékání, nežádoucí je naopak rozvaření nebo příliš dlouhé pečení. Nejhorší variantou je smažení nebo zahušťování, čímž pokrm znehodnotíme na inhibitor,“ doplňuje Knosová.